Bilaterální dohoda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bilaterální dohoda (z latinského bi- = dva, latus = strana) je (nejčastěji mezistátní) dohoda, která řeší obchodní či politické vztahy mezi dvěma stranami.
Většina mezinárodní diplomacie dnes probíhá na bilaterální úrovni. Příkladem může být smlouva mezi dvěma zeměmi, výměna velvyslanců, státní návštěva a další. Dalším typem dohody je dohoda mnohostranná čili multilaterální.
Systém bilaterálních dohod začal nedostačovat po 1. světové válce, kdy vznikají mnohostranné dohody v rámci Společnosti národů, po 2. světové válce pak vzniká mnohostranný systém dohod, který zahrnuje např. GATT a OSN.
[editovat] Bilaterální dohody Švýcarské konfederace a Evropské unie
Příkladem bilaterálních dohod může být např. vztah mezi Švýcarskem a EU, a sice pouze v těch oblastech, v kterých spolupráci smluvně upravují.
Švýcaři v dosud proběhlých referendech odmítli:
- přístup k EHP v povinném referendu (1992, zamítnutí spolkovou vládou podepsané smlouvy vedlo i k dobrovolnému pozastavení žádosti vlády o začátek jednání o podmínkách přístupu k EU, tehdy jí podané v Bruselu)
- v referendu fakultativním (2001, vyvolaným lidovou iniciativou "Ano k Evropě!") i jen začátek jednání o přístupu k EU.
Cesta bilaterálních dohod, také podléhajícím referendům, je v současné době většinou švýcarské společnosti považována za jedinou možnou a odpovídající švýcarským zájmům. Místo paušálního převzetí směrnic a pravidel EU je tak možné upravit vztahy tak, jak je s EU upravuje většina zemí světa.
[editovat] Dohody
Bilaterální dohody, části I a II, mezi Švýcarskou konfederací a Evropskou unií (texty, vysvětlení, lidové hlasování a ratifikace, uvedení do praxe, budoucí změny):
- anglicky: Bilateral Agreements I, Bilateral Agreements II
- francouzsky: Accords bilatéraux I, Accords bilatéraux II
- italsky: Accordi bilaterali I, Accordi bilaterali II
- německy: Bilaterale Abkommen I, Bilaterale Abkommen II