Fríské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fríské jazyky jsou skupinou čtyř, resp. pěti příbuzných západogermánských jazyků používaných etnickou skupinou Frísů žijící na severním pobřeží Severního moře na území Nizozemí, Německa a Dánska. Fríské jazyky jsou považovány za nejbližší dosud živé příbuzné angličtiny. Někdy se tak zkráceně říká též západofríštině.

Frískými jazyky jsou:

západofríština
severofríština
východofríština
sater-fríština
stadsfries

Navzájem jsou tyto jazyky odlišné a ne vždy vzájemně srozumitelné.

[editovat] Historie

Frísové byli ve středověku významnými obchodníky a rejdaři. Dochovaly se písemné památky ze 13. až 16. století. Pak Frísko ztratilo samostatnost, úředním jazykem se staly ostatní jazyky, fríské jazyky existovaly po několik staletí prakticky pouze v mluvené podobě. V posledních desetiletích začaly být ve všech zemích systematicky vyučovány, vydávají se v nich tiskoviny, rozvíjí se literatura.

Stará fríština měla velmi blízko ke staré angličtině a i dnešní fríské jazyky jsou považovány za jazyky angličtině nejbližší. Např. anglickému green cheese (nezralý sýr) odpovídá západofríské griene tsiis, zatímco nizozemsky se totéž řekne groene kaas. Vzhledem k dlouholeté nadvládě ostatních národů však jejich jazyky zanechaly na fríských jazycích přece jen zřetelné stopy.

[editovat] Abeceda a výslovnost

Fríské jazyky se píší latinkou. Fríská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:

malé:

výslovnost:

Fríské jazyky mají velmi složitý systém samohlásek a dvojhlásek, který je zde popsán jen zjednodušeně.

A a O se čte jako otevřené O.
Â a Ô se čte Ó.
AA se čte Á.
E se čte otevřené.
Ê se čte jako otevřené É.
EE se čte Í.
I se čte [I].
II se čte Í.
OO se čte OU.
U se čte Ö.
Û se čte U.
Ú se čte Ü.
Y se čte [i].
B na konci slova se čte P.
D na konci slova se čte T.
H se nečte před J.
V i W se čte V.
Q se nepoužívá, místo něj se píše KW.
X se nepoužívá, místo něj se píše KS.

[editovat] Gramatika

Fríské jazyky jsou analytické jazyky. Podstatné jméno má opisné skloňování, pády se vytratily (s výjimkou omezeně užívaného genitivu). Rody jsou jen dva (společný a střední). Rozlišuje se určitý a neurčitý člen, stojí před jménem a shoduje se s ním v rodě. Systém slovesných časů je stejný jako v nizozemštině.

[editovat] Členění

Každý z fríských jazyků má několik dialektů. Mezi některými jsou rozdíly tak veliké, že překážejí vzájemnému porozumění. Často tak nemusí být rozumět ani sousedním dialektům.

západofríština používaná ve Frísku (Nizozemí)
- Klaaifrysk
- Wâldfrysk
  - Noardhoeks
- jihofríština (Súdhoeks)
- jihozápadní fríština (Súdwesthoeksk)
- Schiermonnikoogs
- Hindeloopers
- Aasters
- Westers
východofríština používaná v Dolním Sasku (Německo)
- sater-fríština
- několik dalších mrtvých dialektů
severofríštína používaná ve Šlesvicku-Holštýnsku (Německo)
- pevninské dialekty
  - dialekt Mooring
  - dialekt Hoorning
  - dialekt Wiedingharde
  - dialekt Tideland Islands
- ostrovní dialekty
  - dialekt Sylt
  - dialekt Föhr
  - dialekt Amrum
- Helgolandština

[editovat] Podívejte se též na

[editovat] Externí odkazy

The Frisian Language - anglická stránka s dalšími odkazy

Germánské jazyky
Západogermánské:
Hornoněmecké: němčina \| středoněmčina (západní (lucemburština \| pensylvánská němčina) \| východní) \| hornoněmčina (alemánština (švábština \| bodamská alemánština \| alsaština \| alemán coloniero \| švýcarská němčina) \| rakousko-bavorština \| jidiš) \| vilamovština
Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština \| afrikánština) \| dolnoněmčina
Anglofríské: anglické (angličtina \| skotština \| yolština) \| fríské (západofríština \| východofríština \| severofríština)
Severogermánské: východní (švédština \| dánština \| starogotlandština) \| západní (norština \| islandština \| nornština \| faerština)
Východogermánské: burgundština \| gótština \| krymská gótština \| vandalština