Kofein
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kofein | |
 |
|
| Chemický název | 1,3,7-trimethylxanthine |
| Registrační číslo CAS | 58-08-2 |
| Sumární vzorec | C8H10N4O2 |
| Molární hmotnost | 194.19 g/mol |
| Teplota tání | 234–236,5 °C |
| Teplota varu | 178 °C (sublimuje) |
| Kyselost | 10,4 |
| Hustota | 1,2 g/cm3 |
Kofein (podle rostliny Coffea arabica, česky kávovník) je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou.
Obsah |
[editovat] Výskyt a použití
Čistý kofein je bílý hebký prášek nebo lesklé jehličky, hořké chuti.
Purinový derivát kofein se vyskytuje v listech, semenech a plodech alespoň 63 rostlin. Nejznámější jsou kávová zrna (Coffea arabica), kakaové boby (Theobroma cocao), cola ořechy (Cola acuminata), čajové lístky (Camellia thea), lístky čaje maté (Ilex paragueyensis) a guarana (Paullinia cupana). Čaj obsahuje ještě dva další alkaloidy theofylin a theobromin. Kofein se přidává do nealkoholických nápojů jako Tonik, Coca-cola, etc.
1–2% koncentrace kofeinu je pro plže smrtelným nervovým jedem. Lze jej tedy použít jako moluskocid na hubení škodlivých plžů.
Kofein je mitotický jed.
[editovat] Účinky kofeinu v lidském těle
Kofein se do lidského těla dostává převážně orálně (ústy) – pitím čaje, kávy, coly atd., v podobě léků proti únavě nebo intravenózně (nitrožilně). Vstřebává se z žaludku a tenkého střeva – z kávy se vstřebává po pár minutách po požití; u čaje až po 40 minutách, protože obsahuje jiné alkaloidy, které vstřebávání kofeinu oddalují, proto je čaj zdravější. Kofein je v těle nejprve demethylován v dimetylxantin, pak v monometylxantin, které se dále štěpí v močovinu a tak se vylučují. Opouští tělo asi 5 až 6 hodin po požití.
Při pravidelné aplikaci kofeinu se stane tělo na kofein rezistentní a může na něm vzniknout závislost. Kofein nepomáhá rychleji vystřízlivět. Nemění osobnost a charakter člověka. Citlivost dětí na kofein se neliší od citlivosti dospělých. Kofein snižuje účinek některých léků proti epilepsii.
Kofein prochází do mateřského mléka. V době kojení se doporučuje maximálně 300 mg kofeinu denně (2–3 šálky kávy). Kofein prochází i placentou.
[editovat] Žádoucí účinky
Kofein příznivě stimuluje centrální nervový systém – tím oddaluje únavu (zvláště duševní), zbystřuje myšlení, zlepšuje koncentraci, působí jistou euforii, zrychluje tep, uvolňuje hladké svalstvo, rozšiřuje tepny a stimuluje oběhový a respirační systém (srdce a dýchání), proto pomáhá lidem postižených astmatem. Tím, že kofein „stresuje“ tělo působením na jeho nervový systém, dochází k odbourávání tuků i v „klidovém“ stavu. Zvyšuje obsah mastných kyselin v oběhovém systému, byl proto léta používán sportovci. Tyto účinky mohou trvat od několika hodin až do dvanácti hodin, ale již po čtyřech letech pravidelného užívání se tělo stane rezistentním.
[editovat] Nežádoucí účinky
Negativní projevy jsou bolest žaludku (překyselení), proto se nedoporučuje lidem se sklonem k zrychlené srdeční činnosti, s pálením žáhy, žaludečními a dvanáctníkovými vředy. Dalšími negativními projevy může být infarkt a problémy s ledvinami, protože se jedná o diuretikum. Navíc velké množství kofeinu může mít tzv. útlumový efekt. Ve velkých dávkách vede k pocitu podráždění, neklidu, nespavosti, ztrátě energie, popřípadě i křečím. Kofein zvyšuje odbourávání vápníku z těla, proto by každý, kdo pije alespoň dvě kávy denně, měl také vypít sklenici mléka nebo sníst jogurt pro doplnění vápníku. Vzrůstá riziko výskytu onemocnění srdce u osob, jejichž průměrná denní spotřeba přesahuje pět šálků kávy. V současné době neexistují důkazy o tom, že kofein způsobuje rakovinu, žaludeční vředy, vysoký krevní tlak nebo vážnou srdeční arytmii.
[editovat] Smrtelná dávka
Smrtelná dávka kofeinu je při orálním užití 150 mg/kg, to je pro 100 kg těžkou osobu 15 g, přepočítáno na kávu je to 25 litrů. Nejvyšší dávka, kterou člověk přežil, byla 24 gramů. Nejnižší, kterou nepřežil, je 3,2 gramy, ovšem nitrožilně. Za rozumné denní množství se považuje cca 300 mg kofeinu, což jsou asi tři šálky kávy.
[editovat] Návyk
Pokud přestane milovník kofeinových nápojů kofein užívat, mohou se objevit nepříjemné abstinenční příznaky: bolesti hlavy, ospalost, vyčerpanost, nervozita. Příznakům se dá předejít postupným snižováním dávek během několika dní. Doporučená rychlost je ubrat půl šálku denně. Abstinenční příznaky jsou údajně způsobeny přecitlivělostí organismu na adenosin. Bolesti hlavy mohou být způsobeny poklesem krevního tlaku a mohou trvat až šest dní.
[editovat] Obsah kofeinu v nápojích
| Káva (cca 2 dcl) | 115 mg |
| Čaj (cca 2 dcl) | 50 mg |
| Ledový čaj (2 dcl) | 30 mg |
| Limonáda | 15 mg |
| Kakao (100 g) | 13 mg |
| Čokoládové mléko | 4 mg |
| Mléčná čokoláda (100 g) | 3 mg |
| Hořká čokoláda (100 g) | 10 mg |
| Coca-cola (3 dcl) | 46,5 mg |
| Cherry cola (3 dcl) | 46,5 mg |
| Dr. Pepper (3 dcl) | 39,6 mg |
| Pepsi cola (3 dcl) | 38,4 mg |
| RC Cola (3 dcl) | 36,0 mg |
| Semtex (3 dcl) | 54,0 mg |
Esspresso má větší obsah kofeinu než klasická káva, ale podává se v menších šálcích. Americká norma povoluje maximálně 72 mg kofeinu na 3 dcl limonády.
[editovat] Kofein a sportovní výkon
1. Kofein zřejmě neprospívá krátkodobým a vysoce intenzivním aktivitám (např. sprint, intenzivní krátkodobý trénink)
2. Kofein zvyšuje výkonnost u vytrvalostních sportů.
Glykogen je pro svaly nejdůležitějším zdrojem energie a když se spotřebuje, dochází k vyčerpání. Dalším zdrojem energie, který je ještě hojnější, je tuk. Pokud je glykogen stále k dispozici, namáhaný sval tuk může využít. Kofein přispívá k mobilizaci tukových zásob a způsobuje, že pracující sval tuk využije jako zdroj energie. To odsouvá vyčerpání zásob glykogenu a prodlužuje dobu, kterou je možno věnovat tréninku nebo požadovanému výkonu. Bohužel zatím nebyl dostatečně popsán mechanismus, jakým způsobem toho kofein dosahuje.
Mezinárodní olympijský výbor zařadil kofein na seznam zakázaných látek.
