Makedonie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Makedonie je historické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (52%), Republiku Makedonii (38%) a bulharskou Pirinskou Makedonii (10%). Na jihu v oblasti Olympského masivu sousedila s Thessalií, na jihozápadě s Epirem, na západě s Illyrií, na východě s Thrákií.
[editovat] Historický přehled
Makedoňané byli svým původem příbuzní Thrákům, nicméně po svém usazení v prostoru historické Makedonie se jejich jazyk a kultura začala přibližovat Řekům, s nimiž přišli do pevného styku v průběhu 6. stol. př. n. l. V 5. stol. n. l. uznali Makedoňané nadvládu perského krále. Za vlády krále Archeála došlo k rozvoji měst a obchodu v jinak doposud zaostalé zemi orientující se na těžbu dřeva, zlata a stříbra a na zemědělství. Toto období je také počátkem silného řeckého kulturního a politického vlivu na Makedonii a makedonskou šlechtu (hetairoi).
Makedonský král Filip II., vládnoucí v letech 359 až 336 př. n. l., reorganizoval makedonskou politickou správu a armádu. Po vojenském střetnutí a vítězství nad athénským a thébským městským státem vytvořil Filip II. tzv. korintský spolek, začleňující téměř všechny řecké městské státy a Makedonii do jednochu svazku. Filipův následník Alexandr Veliký rozšířil makedonské území o své ohromné výboje do Egypta a Asie, kde porazil Perskou říši. Brzy nato po smrti Alexandra svá nová území Makedonie zase ztratila. V průběhu makedonských válek válčili makedonští králové proti Římské říši a římským spojencům v Řecku. V roce 148 př. n. l. se Makedonie stala římskou provincií.
Ve středověku Makedonie tvořila jednu z centrálních částí Byzantské říše, svůj význam měla především Soluň (odkud také pocházeli sv. Cyril a Metoděj. Během Balkánských válek v letech 1912-1913 byla Makedonie rozdělena mezi Řecko (Makedonie) , Srbsko (Vardarská Makedonie - dnešní Republika Makedonie) a Bulharsko (Pirinská Makedonie - zhruba dnešní Blavgoevgradská oblast)
Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |