Monismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Monismus (z řeckého monos – jeden) je ve filosofii názor, že veškerenstvo vychází z jediné podstaty či substance. Jde o protiklad dualismu a pluralismu. Základem monismu je tvrzení, že pro vysvětlení fungování světa není potřeba mít prinip duchovní a hmotný, ale že svět je jednotný.
[editovat] Dělení monismu
Existuje monismus idealistický, který tvrdí, že svět je povahy duchovní. Monismus materialistický naopak zdůrazňuje materiálnost světa (např. marxismus. Pod jménem monismus se na přelomu 19. a 20. století se v Německu objevoval přírodovědecký materialismus (Ernst Haeckel, W. Ostwald).
