Reformy Meidži
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dějiny Japonska | |
|
|
Portál: Japonsko |
Reformy Meidži (明治維新, Meidži-išin) byla série reforem japonského císaře Meidži (někdy též přepisovaného jako „Meiji“), které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v moderní demokratický stát.
Proces budování moderního Japonska podle evropského vzoru začalo v období éry Meidži roku 1869. Japonsko v polovině 19. století žilo v relativním klidu, nad nímž bděl přísným okem Šogunát rodiny Togukawa. Společnost byla dělena na kasty. Do příjezdu komodora Perryho v roce 1853 bylo Japonsko z velké části izolované. Na začátku 16. století bylo Japonsko ve styku se Španěly a Portugalci. Od roku 1549 se zde dokonce začalo šířit křesťanství. Šógun Iejasu Togukawa (uchvátil moc roku 1600) rozpoutal smršť persekucí proti křesťanům, během níž jich tisíce zahynuly. Tím bylo Japonsko zároveň vrženo do několik století trvající izolace.
Ta bylo prolomena v polovině 19. století. Díky nátlaku Matthewa Calbraitha Perryho byl šogunát donucen i přes odpor šlechty ustoupit Američanům. Koloniální flotily, které nyní kotvily v japonských přístavech, byly trnem v oku nacionalistickým radikálům. Tito se sjednotili pod myšlenkami Moroomi Norinogy a pod sloganem sonnó džói („ctěte císaře, vypuďte barbary“). Oživení císařství zvláště inspirovalo samuraje z východních lén Čóšú a Sacuma, kteří se nikdy neztotožnili s nadvládou rodiny Togukawa. V roce 1868 došlo k revoluci, kdy radikálové obsadili palác v Kjótu. Většina šlechticů zůstala neutrální a občanská válka skončila v roce 1869. Šogunát byl svržen a bylo obnoveno císařství – Japonsko se mělo stát moderním feudálním státem. Mladý císař Meidži se přestěhoval do Eda, které přejmenoval na Tokio („východní hlavní město“), a zahájil okamžitě řadu reforem. Bylo mezi nimi ustavení parlamentu, sněmu a nejvyššího soudu, zavedení veřejného systému poštovních služeb, přijetí moderní jednotné měny a otevření tokijské burzy. Inspiroval se zejména Velkou Británií, USA, Německem a Francií. Zároveň ze západu povolal odborníky, kteří měli za úkol vytvořit či inovovat železnice a průmysl, armádu, loďstvo a architekturu.
Tento článek o Japonsku je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |