Slatina (okres Nový Jičín)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slatina | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0804 568406 |
kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
okres (NUTS 4): | Nový Jičín (CZ0804) |
obec s rozšířenou působností: | Bílovec |
pověřená obec: | Bílovec |
historická země: | Slezsko (původně součást tzv. Moravských enkláv ve Slezsku) |
katastrální výměra: | 7,46 km² |
obyvatel: | 718 (3. 7. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 47' 34" |
zeměpisná délka: | 17° 58' 29" |
nadmořská výška: | 411 m |
PSČ: | 742 93 až 743 01 |
základní sídelní jednotky: | 2 |
místní části: | 2 |
katastrální území: | 1 |
Adresa obecního úřadu: | Slatina 1 74293 Slatina u Bílovce |
starosta: | Luděk Míček |
Oficiální web E-mailová adresa |
Obec Slatina leží na úpatí Nízkého Jeseníku jižně mezi Opavou a Ostravou v nadmořské výšce 415 - 464 m nad mořem. Obec náleží k nejstarším českým vsím na Opavsku. Její vznik spadá do období vnitřní slovanské kolonizace na sklonku 12. a počátku 13. století. První písemná zpráva o obci je doložena roku 1371. K Moravě byla připojena spolu s fulneckým panstvím teprve roku 1480 a stala se tak moravskou enklávou obklopenou slezským územím. Ve více jak šestisetleté doložené historii obce se v ní vystřídalo množství pánů, byla v držení různých vladyckých rodin, které měly až do 16. století manské povinnosti k fulneckému panství. Samostatnou se stala Slatina až roku 1592, kdy ji koupil Šalamoun Moš z Bittendorfu jako samostatný deskový statek. I nadále se v držení obce střídala celá řada majitelů. Roku 1910 chtělo majetek koupit město Opava, ale obětavostí a prozíravostí občanů ve Slatině bylo docíleno, že ji právě tohoto roku (vklad do desek 1911) koupila sama obec - její občané.
Obec má několik dominant. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl pravděpodobně postaven začátkem 14. století, první zmínka je doložena rokem 1461. Současná barokní podoba kostela pochází z poloviny 17. století. Dále je to barokní zámek z roku 1771, stojící v centru obce. Celý exteriér umocňuje romantický styl parkové úpravy okolí. Nelze zapomenout na školu z roku 1785, čtyři kapličky a z novodobé historie jsou to objekty kulturního domu, pošty a hasičské zbrojnice, požární nádrže a hřiště. V roce 1928 byla dokončena elektrifikace a v roce 1933 vystavěn vodovod. K zajímavostem například patří, že obce na své náklady postavila okresní silnici z Ohrady do staré Vsi. Slatina byla vždy česká, starousedlická.
Slatina připadala už od roku 1960 pod okres Nový Jičín. Má asi 700 obyvatel, je tvořena Slatinou a místní částí Nový Svět. Obec se ihned po roce 1989 osamostatnila a pomalu začala sama hospodařit na svém. V roce 1993 se ke Slatině připojila místní část Nový Svět. Celkem hospodaříme na 212 ha lesních pozemků. Nově zvolené devítičlenné zastupitelstvo mělo před sebou mnoho úkolů, obecní rada nebyla ustanovena, tuto funkci plní starosta obce. Bylo nutno řádně převzít všechen majetek, písemnosti, připravit nové vyhlášky a samozřejmě rozeběhnout nový úřad tak, aby mohl plnit sliby, které všichni očekávali od osamostatnění.
Nejdříve se podařilo vybudovat nové hřiště na kopanou, nově byla provedena oprava nízkého napětí spolu s veřejným osvětlením, byla zpracována studie čištění odpadních vod a provedena oprava kotelny na tuhá paliva. V roce 1995 byl ukončen pronájem obecních lesů a obec v nich začala hospodařit sama. Vinou kůrovcové kalamity, která se již vyskytla v našich lesích kolem roku 1993, bal provedena těžba této hmoty a vše bylo intenzivně sledováno pracovníky ministerstva životního prostředí. Někdo může říci, že obec !zlikvidovala" svoje lesy, opak je však pravdou. Účinnou těžbou se podařilo zachránit jeho větší část a kůrovce zastavit. Vytěžené plochy se ihned uklízely a prováděla se nová výsadba. V obci se dále podařilo udělat kus práce. Nejdříve to byla generální oprava střechy a pláště budovy školy včetně nátěru oken, postupně se vybudovaly chodníky kolem státní silnice včetně Nového Světa, upravil obecní rybník, opět na Novém Světě opravila společenská místnost pro využití volného času tamních občanů. Rovněž jsme nabídli celkem 16 stavebních míst, ke kterým byla vybudována nová asfaltová komunikace, chodníky a všechny podzemní sítě. Požární nádrž byla vybavena novou čističkou a v létě slouží pro širokou veřejnost jako koupaliště.Náročnou akcí byla potom plynofikace celé obce i místní části. Tato se povedla realizovat za tři měsíce. Rovněž nemalou částku jsme investovali do budovy zámku. Ten byl v roce 1993 ve špatném stavu. Proto byl celkově rekonstruován. Byly upraveny vnitřní interiéry a od roku 1997 slouží jako obecní úřad, knihovna a reprezentativní prostory obce se svatební síní.
Obec se rovněž může pyšnit svým znakem a praporem, který jsme převzali od předsedy Sněmovny v roce 1998. V roce 1996 byl zastupitelstvem obce schválen Program obnovy venkova a v roce 1997 jsme se přihlásili do soutěže Vesnice roku. V ostravském regionu jsme získali první místo a postoupili do celorepublikového kola. Třetí místo v rámci České republiky byl výsledek práce a obětavosti občanů naši malé vesnice.
Města a obce okresu Nový Jičín |
---|
Albrechtičky | Bartošovice | Bernartice nad Odrou | Bílov | Bílovec | Bítov | Bordovice | Bravantice | Frenštát pod Radhoštěm | Fulnek | Heřmanice u Oder | Heřmánky | Hladké Životice | Hodslavice | Hostašovice | Jakubčovice nad Odrou | Jeseník nad Odrou | Jistebník | Kateřinice | Klimkovice | Kopřivnice | Kujavy | Kunín | Lichnov | Luboměř | Mankovice | Mořkov | Mošnov | Nový Jičín | Odry | Olbramice | Petřvald | Příbor | Pustějov | Rybí | Sedlnice | Skotnice | Slatina | Spálov | Starý Jičín | Studénka | Suchdol nad Odrou | Šenov u Nového Jičína | Štramberk | Tichá | Tísek | Trnávka | Trojanovice | Velké Albrechtice | Veřovice | Vražné | Vrchy | Vřesina | Závišice | Zbyslavice | Ženklava | Životice u Nového Jičína |