Tramvajová doprava v Olomouci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Krajské město Olomouc provozuje vlastní tramvajovou síť.

Na 13,6 km tratí provozuje Dopravní podnik města Olomouce šest linek o celkové délce 37 km.

Obsah 1 Historie 1.1 Přelom 19. a 20. století 1.2 První polovina minulého století 1.3 Druhá polovina 20. století 1.4 21. století 2 Vozový park 3 Podívejte se také na 4 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Přelom 19. a 20. století

Hlavním z důvodů zavedení tramvajové dopravy vůbec byla skutečnost, že železniční nádraží se nacházelo relativně daleko od centra města, a proto cesta k vlakům byla zbytečně dlouhá. Přestože tento velmi významný směr již od roku 1845 obsluhovaly omnibusy, bylo potřebné zajistit mnohem efektivnější dopravní řešení. Po mnohých studiích a projektech byla nakonec v posledním desetiletí 19. století zvolena elektrická tramvaj s normálním rozchodem 1435 mm (předtím se uvažovalo o provozu parní tramvaje). Stavební práce začaly roku 1897 současně i s likvidací hradeb starého města a skončily o dva roky později; slavnostní otevření tratí proběhlo 1. dubna 1899. Provozovatelem však nebylo město, ale soukromá společnost Siemens & Halske. Obě tratě (Dělostřelecká kasárna – Horní náměstí – Nádraží a Horní náměstí – Nová ulice) byly konstruovány jako jednokolejné s výhybnami, ukončené úvratěmi (vyjma hlavního nádraží, kde se již nacházela smyčka – historicky první v Česku).

Pro zahájení provozu dodala vagónka Johann Weitzer z Grazu devět motorových a čtyři vlečné vozy.

[editovat] První polovina minulého století

Roku 1904 město vypovědělo soukromému provozovateli smlouvu a tramvajovou trať převzalo samo. Nedošlo ke změnám v rozsahu sítě, obměnil se ale vozový park. Časem se ukázalo, že nové vozy jsou příliš těžké a že je stávající mosty neunesou, takže ty musely být následně přestavěny na vyšší nosnost. V provozu byly soupravy motorových a vlečných vozů s lyrovými sběrači.

Velkou změnou se stala, jako i jinde, první světová válka. Všechny práce na rozestavěných tratích byly okamžitě zastaveny (s výjikou tratě na nový hřbitov v Neředíně, otevřené 3. října roku 1914), a celý provoz chřadl. Po vyhlášení republiky o čtyři roky později bylo proto nutné vše zmodernizovat. Roku 1923 došlo také k zavedení číselného označení linek. Hlavní změnou ve 30. letech se pak stalo otevření trati z Neředína k vojenskému letišti, byla to první (a dosud jediná) tramvajová trať na letiště v celé ČSR, jako součást velkého, nerealizováného plánu na rozvoj olomouckých tramvají.

Hlavní úsek celé sítě, spojení mezi nádražím a Žižkovým náměstím, podstoupil v roce 1940 zdvoukolejnění. Problémem při rozšiřování dalších tratí se však stala opět malá únosnost jednoho z mostů, a tak byl takto upraven pouze tento úsek. Ke konci války byl navíc zničen most mezi nádražím a centrem, kvůli čemuž byla doprava na nádraží kompletně zastavena (k obnovení se přistoupilo až roku 1948, kdy se trať převedla na dřevěný provizorní most).

[editovat] Druhá polovina 20. století

V 50. letech probíhalo sice mnoho prací na zvoukolejňování všech zbylých jednokolejných tratích, nové se postavil úsek od nádraží do Pavloviček, která byla zprovozňována po etapách mezi roky 1947 a 1958. Trať k vojenskému letišti byla v roce 1953 zrušena jako nepotřebná a v Neředíně vznikla smyčka. Další významnou událostí 50. let se stala havárie při rekonstrukci Salmova paláce v centru města, následkem čehož musela být tramvajová trať přeložena do ulic Pekařské a Mořické, navíc po 22 měsíců provoz v tomto směru nefungoval.

Změnou, kterou přinesl začátek 60. let, bylo zavedení jednosměrných tramvajových vozů. Kvůli ním tak musely být přebudovány všechny úvratě na smyčky. To se povedlo na všech konečných, s jednou výjimkou. Přestavbu konečné zastávky Bělidla nebylo možné technicky provést. A tak se rozhodlo, že bude trať prodloužena do Pavloviček a ukončena blokovou smyčkou. Provoz na této trati byl zahájen nejprve zkušební v prosinci 1957 a od nového roku 1958 už normální s cestujícími. Kromě smyček byl také zprovozněn i jeden vratný trojúhelník, takže nyní už síť byla opravdu připravena na nástup tramvají typu T.

V letech 1947 až 1967 bylo z důvodu nedostatku tramvají zakoupeno velké množství starších vozů z Prahy. V roce 1957 byly dodány první tramvaje PCC - deset vozů Tatra T1. V 1. polovině 60. let je následovalo pět tramvají Tatra T2 (včetně prvního prototypu). Výrazná obnova vozového parku však započala až dodávkami vozů Tatra T3 ve druhé polovině 60. let.

Stejně jako v jiných městech, kterými bylo například Ústí nad Labem nebo České Budějovice, i v Olomouci se ozývaly hlasy, požadující nahrazení tramvajové dopravy autobusovou. Vznikla sice studie, která měla tento přechod pečlivě rozvrhnout, přistoupeno k ní ale nebylo. I tak ale nedošlo k žádným významnějším změnám v celém provozu; nové trati nevznikaly a pouze se modernizoval vozový park vozy typu T. První vlaštovkou byla přestavba autobusového nádraží, díky čemuž musela být i zdejší tramvajová trať přestavěna. Navíc se rekonstruovala i současná Nová ulice, což si vyžádalo také změnu a přeložení trati do dnešní polohy v Brněnské ulici (v roce 1981).

V 90. letech 20. století přibyly nové nízkopodlažní tramvajové vozy (Škoda 03 T, známé také jako Astra). Zlepšila se i obsluha hlavního nádraží – došlo ke stavbě a následnému otevření již druhé tratě spojující nádraží s městem (v provozu od roku 1997). V roce 1999 oslavil tramvajový provoz již své sté narozeniny.

[editovat] 21. století

Od počátku století se výrazně změnil přednádražní prostor. V současné době (říjen 2006) ještě není rekonstrukce ukončena, přeložky tramvajových tratí a zastávek jsou však již hotové.

V roce 2006 bylo zakoupeno dalších šest nízkopodlažních tramvají – tři vozy Inekon 01 Trio a tři tramvaje Vario LF. Dopravní podnik města Olomouce tak již vlastní 10 nízkopodlažních tramvají.

[editovat] Vozový park

V Olomouci jezdí následující typy osobních tramvajových vozů:

• Tatra T3
  • Tatra T3SUCS
  • Tatra T3M.3
  • Tatra T3R.P
• Škoda 03 T
• Inekon 01 Trio
• Vario LF

K 31. 12. 2005 bylo v provozu 56 tramvají určených pro osobní dopravu.

DPMO vlastní také tři historické tramvaje – ev. č. 16 (umístěna v Technickém muzeu v Brně), ev. č. 223 (původně z Prahy) a vlečný vůz ev. č. 99 (původně z Ostravy).

[editovat] Podívejte se také na

• Městská autobusová doprava v Olomouci
• Hlavní nádraží (Olomouc)

[editovat] Externí odkazy

• Stránky místního dopravního podniku
• Různé informace o olomouckých tramvajích
• Stránky nejen o olomoucké MHD
• Stránky věnované MHD v Olomouci
• Článek o pořízení nízkopodlažních tramvají Trio