Česká pošta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká pošta, s. p. je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky. Podnik je držitelem poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění. Kromě donášky poštovních zásilek se firma zabývá i roznosem reklamních letáků.
Obsah |
[editovat] Sídlo a vedení
Sídlo má na Praze 3 v Olšanské ulici 38. Zřizovatelem je Ministerstvo informatiky České republiky. IČ České pošty je 47114983, odštěpné závody se označují číslem odštěpného závodu v závorce za IČ.
Generálním ředitelem je JUDr. Karel Kratina. V červnu 2004 rezignoval předchozí ředitel Jan Přibyl (ředitelem od roku 1992), jemuž podle deníku Právo ministr Vladimír Mlynář vytýkal střet zájmů spočívající v členství v dozorčí radě eBanky. Časopis Týden napsal, že Přibyl podepisoval smlouvy bez vědomí dozorčí rady České pošty.
[editovat] Organizační struktura
Česká pošta s. p. má 10 odštěpných závodů:
- Střední Čechy (01)
- Jižní Čechy (02)
- Západní Čechy (03)
- Severní Čechy (04)
- Východní Čechy (05)
- Jižní Morava (06)
- Severní Morava (07)
- Mezinárodní provoz (08)
- Dodavatelské a obchodní služby (09)
- VAKUS (10) (zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů)
Odštěpné závody 01 až 07 mají na starost jednotlivé pobočky na svém území. Tyto závody se dělí na Dopravní střediska, Sběrné přepravní uzly a poté na pobočky. Území spadající pod pobočky se dělí na doručovací okrsky.
Uvedené členění na odštěpné závody odpovídá aktuálnímu zápisu v Obchodním rejstříku a prezentaci České pošty s. p. na jejím webu. Faktické fungování je však ovlivněno probíhající reorganizací.
[editovat] Rozsah činnosti
Česká pošta měla k 31. 12. 2005 na území České republiky
- 3 401 pošt. Na 45 procentech pošt pracuje do pěti lidí, 25 % úřadů má jen dva zaměstnance. Dvě třetiny pošt jsou ztrátové. (zdroj: Jaroslav Jurek, ředitel odboru podnikové strategie České pošty v článku Jiřího Kučery)
- 15 poštoven
- 102 poštovních středisek
- 9 dislokovaných přepážek
- 10 471 doručovacích okrsků
- 24 107 poštovních schránek
- 38 290 zaměstnanců. Po Českých drahách je druhým největším zaměstnavatelem v Česku.
- 4 283 aut.
[editovat] Ekonomika a monopolní výhrada
Česká pošta, narozdíl například od Deutsche Post, nedostává na svou činnost státní dotace a prostředky získává z tržeb za služby. Podle sdělení ministra informatiky z roku 2003 roční tržby kolísají kolem 14 miliard korun, přičemž s omezováním státního monopolu (tzv. výhrady) se snižují. Roční zisk kolísá mezi 800 miliony a 500 miliony korun podle termínů změn ceníků poštovních služeb.
Do roku 2003 měla Česká pošta monopolní „výhradu“ na zásilky do 350 gramů a cenou poštovného do 29 Kč. Od roku 2004 se výhrada vztahuje jen na zásilky do 100 gramů s poštovným do 19 Kč, od 1. 1. 2006 na zásilky do 50 gramů a 2,5násobku běžného poštovného. Protihodnotou za monopolní výhodu je povinnost zajišťovat poštovní služby i do odlehlých míst. Liberalizace poštovního trhu má být dokončena k začátku roku 2009.
V roce 2003 pocházelo 60 % obratu České pošty z jiných jejích činností než z doručování dopisů a balíků.
[editovat] Služby
Kromě doručování dopisů a balíků Česká pošta provozuje Poštovní spořitelnu, vedení účtů, vkladních knížek, vkladních listů a podobně, prodej cenin, dálničních známek, telefonních karet, losů, pojišťovatelskou činnost, půjčování peněz, stavební spoření, služby pro společnost Sazka, vydávání poštovních známek včetně emisního plánu a služeb filatelistům a podobně.
Ministerstvo informatiky připravuje prostřednictvím České pošty zajistit tzv. e-goverment. Poštovní pobočky by tak sloužily občanům jako kontaktní místa elektronické veřejné správy. Notáři a držitel poštovní licence (Česká pošta) by měli na požádání vydávat ověřené výstupy například z informačního systému katastru nemovitostí nebo rejstříku trestů.
V květnu 2004 požádala Česká pošta Ministerstvo informatiky o akreditaci k poskytování certifikátů elektronických podpisů. Tuto službu zavedla od 1. září 2005 v prvních sedmi pobočkách, do konce roku 2005 plánovala zavedení na 70 místech.
Česká pošta uvažuje například i o poskytování služeb zásilkového obchodu, zprostředkování služeb cestovních kanceláří a podobně. Uvažuje se i o zavedení hybridní pošty, kdy zákazník zašle poště e-mail a ona doručí klasický dopis nebo naopak.
Česká pošta vydává dvakrát ročně pro veřejnost Zpravodaj pošty.
[editovat] Kritika a dohled
Otakar Hölzl, odborník v oblasti spojů na pražské ČVUT, České poště v roce 2003 vytýkal, že nevychází vstříc potřebám zákazníkům a není schopná zavádět nové služby (viz čl. Jiřího Kučery), například zabalit balík, oskenovat text určený k odeslání atd.
Dohled nad činností České pošty v oblasti poskytování základních služeb do 31. 3. 2005 příslušel Ministerstvu informatiky, od 1. 4. 2005 Českému telekomunikačnímu úřadu.
Zpráva ČTÚ z roku 2006 je k České poště velmi kritická a uvádí mnoho desítek typů zjištěných nedostatků. Zároveň konstatuje, že nebyla zjednána náprava v řadě nedostatků, které byly vytýkány již dříve. Podle závěrů zprávy je dostupnost základních služeb v zásadě zajištěna, ale jejich kvalita je na nízké úrovni. Zpráva konstatuje, že nešvar nedodržování otevírací doby pošt je zřejmě velmi rozšířen. Dále vytýká České poště dlouhé čekací doby a polední přestávky v době, kdy je o služby největší zájem, nedostatečnou kvalitu informací podávaných zákazníkům, neoprávněné odmítnutí dodávat poštu do některých míst atd. Přestože bylo České poště uloženo zajistit ve velkých městech výdej uložených zásilek i v nedělích a o svátcích, v Praze byla tato povinnost splněna jen částečně. Hlavními příčinami stavu jsou podle zprávy ČTÚ malý zájem o potřeby zákazníků, špatná organizace práce a snaha řešit interní problémy podniku na úkor zákazníků.
Podle měření objednaného ČTÚ, při němž se zjišťuje rychlost dodání cca 30 000 zkušebních zásilek ročně, bylo v roce 2005 96 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání, 3,65 % druhý pracovní den následující po podání, 0,35 % zásilek za delší dobu a 0,06 % zásilek se ztratilo. Oproti roku 2004 se zvýšil počet zásilek dodaných nejbližší pracovní den na úkor počtu zásilek dodaných druhý nejbližší pracovní den (v roce 2004 94,86 % : 4,73 %). Rychlost dodání se však počítá od nejbližšího plánovaného času vybírání schránky, nikoliv od vhození, a Česká pošta výsledky měření ovlivňuje tím, že vybírání schránek přesunuje do časných ranních hodin. Proto ČTÚ od roku 2006 mění metodiku měření.
[editovat] Třídění a přeprava zásilek
[editovat] Vlaková pošta
Někdejší československá pošta fungovala tak, že na poštovních úřadovnách byly zásilky předběžně roztříděny do hlavních směrů a během přepravy vlakem byly přesněji dotřiďovány. Intervaly poštovních vlaků nebo vozů v hlavních směrech byly kolem 2 hodin. Pracovníci vlakových třídíren (tzv. ambulancí) byli považováni za elitu a měli vysoké platy.
V polovině roku 1994 byly zrušeny vlakové třídírny a hlavní objem poštovní přepravy byl převeden na silniční dopravu. Později byly poštovní vozy užívány již jen k přepravě zásilek v omezeném počtu přepravních relací. Česká vlaková pošta, známá poštovními vagóny řazenými zejména ve významných rychlících, definitivně ukončila provoz 29. 5. 1999 (po německé, která skončila 30. 5. 1997). Jedním z důvodů omezování a zrušení české vlakové pošty, kromě vyšší efektivnosti velkých automatizovaných třídicích linek ve sběrných uzlech, byla několikadenní stávka železničářů v roce 1993, kdy se při náhradním způsobu přepravy zjistilo, že není výrazně dražší.
[editovat] Sběrné přepravní uzly
Velké automatizované sběrné přepravní uzly jsou v Praze-Malešicích, Brně-Štýřicích (dokončuje se, zatím funguje stará třídírna u hlavního nádraží), Plzni, Olomouci, dokončuje se v Ústí nad Labem-Předlicích. Celkem po dokončení centralizace třídění jich výhledově má být v republice 8.
Další sběrné přepravní uzly jsou například v Českých Budějovicích, Pardubicích, Ostravě (uzly Jihlava a Břeclav mají být zrušeny v květnu 2007).
[editovat] Transformace
Vláda Miloše Zemana návrh transformace pošty na akciovou společnost neschválila. Ministr informatiky Vladimír Mlynář v roce 2003 v souladu s programovým prohlášením vlády Vladimíra Špidly vyjádřil záměr předložit na přelomu června a července 2004 vládě záměr transformačního zákona, jímž by Česká pošta byla přeměněna na akciovou společnost. Účelem mělo být rozdělení řídicích kompetencí též na představenstvo a dozorčí radu a otevřená možnost případné částečné privatizace některých činností a kapitálové propojení s jinými subjekty. Některá ministerstva, například Ministerstvo financí (ministr Bohuslav Sobotka), s návrhem vyjádřila nesouhlas. Ministerstvo informatiky vydalo k 16. červenci 2004, v době pádu Špidlovy vlády, dokument s názvem Rok a půl existence ministerstva informatiky, v němž se uvádí: „Ministerstvo informatiky práce na návrhu zákona pozdrželo a s jeho dokončením čeká na ustavení nové vlády a případnou změnu jejich priorit.“
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky České pošty
- Český telekomunikační úřad: Zpráva o plnění povinností České pošty s. p. v oblasti základních služeb za roky 2004 a 2005 (sdělení č. 22, Poštovní věstník 5/2006)
- Česká pošta podruhé (28.5.2006, výtah ze zprávy ČTÚ na serveru ABClinuxu)
- MI ČR: Rok a půl Ministerstva informatiky (16. 7. 2004)
- Rozhovor Václava Moravce s Vladimírem Mlynářem (BBCczech, 26. 7. 2004)
- Jiří Kučera: Poštovský panáček zatroubí německy (Ekonom, 30. 10. 2003)
- KDU-ČSL: Návrh programu ICT
- Miroslav Zajíček: Za monopol až na věky (Respekt plus, 22. 11. 2004)
- Česká pošta prolomí monopol, může vydávat elektronické podpisy (3. 8. 2005, novinky.cz)
- Česká pošta zahájila výstavbu sběrného přepravního uzlu v Brně (Pressportal.cz, 21. 9. 2005)
- Tomáš Krček: Proč byla zlikvidována vlaková pošta (Britské listy, 15. 8. 2003), 2. díl (reakce) (28. 8. 2003)
- Česká pošta chce „stáhnout“ třídění pošty z okresů do Brna (MF Dnes, 3. 5. 2006)
