Aemilianus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcus Aemilius Aemilianus, narozený mezi lety 207–214, byl římský císař vládnoucí od července do září roku 253 n. l. (podle jednoho pramene 88 dní).
Aemilianus pocházel patrně z Mauretánie a před svou proklamací za císaře měl již za sebou úspěšnou kariéru - stal se mj. senátorem a dodatečně zvoleným konsulem. Za vlády Treboniana Galla (251–253) dosáhl ve funkci moesijského legáta dílčího úspěchu v bojích s Góty, načež ho vojáci provolali asi v červenci 253 za císaře. Aemilianus ihned vytáhl do Itálie, aby si vynutil uznání své vlády, a u Interamny poblíž Říma se postavil armádě Treboniana Galla. Ta brzy přešla na jeho stranu, císaře i s jeho synem Volusianem zavraždila, a když Aemiliana uznal i senát, zdálo se, že jeho moc je zajištěna. Situace se však nečekaně obrátila, když do událostí zasáhly legie v Raetii a Noriku, věrné dosavadnímu císaři. Jejich velitel Valerianus se sám prohlásil imperátorem a podobně jako kdysi Aemilianus zamířil do Itálie. Po necelých třech měsících na římském trůně pak Aemiliana v září zabili vlastní vojáci u Spoletia.