Web Analytics

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Asuánská přehrada - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Asuánská přehrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mapa Egypta ukazující polohu Asuánu a jezera Násir
Zvětšit
Mapa Egypta ukazující polohu Asuánu a jezera Násir

Asuán je město na prvním kataraktu Nilu v Egyptě.

Přes řeku se v těchto místech klenou dvě přehrady : novější Ausánská vysoká přehrada a starší Asuánská přehrada nebo Asuánská nízká přehrada.

Bez omezení řeky by Nil zaplavoval každý rok v létě zaplavoval území svého dolního toku vodami, které se ženou z východní Afriky. Tyto záplavy přináší živiny a minerály, které jsou ideílním hnojivem pro obdělávanou půdu. Jak ale rostla populace okolo řeky, vyvstala potřeba kontrolovat povodně a chránit ornou půdu a bavlníková pole. Při velkých záplavách může být celé pole smeteno, zatímco při nedostatku vody dochází k suchu a hladomoru. Přehrada tedy působí proti záplavám, vyrábí elektrický proud a poskytuje vodu pro zemědělství.

Obsah

[editovat] Historie stavby

Asuánská nízká přehrada
Zvětšit
Asuánská nízká přehrada
Památeční zeď - dokončení stavby vysoké přehrady
Zvětšit
Památeční zeď - dokončení stavby vysoké přehrady
Pohled zblízka na Památník Sovětsko-Egyptského přátelství
Zvětšit
Pohled zblízka na Památník Sovětsko-Egyptského přátelství

Brtové zahájili stavbu přehrady v roce 1899 a byla dostavěna roku 1902. Hlavním projektantem byl Sir William Willcocks a podílelo se také pár významných inženýrů : Sir Benjamin Baker a John Aird, jehož firma, John Aird & Company, byla hlavním dodavatelem. Přehrada měla být 1 900 m dlouhá a 54 m vysoká. Tyto parametry se později ukázaly jako nevyhovující a výška byla ve dvou fázích postupně zvednuta (1907–1912 and 1929–1933).

Poté, co přehrada v r. 1946 téměř přetekla, bylo rozhodnuto, že lepší, než opět zvyšovat přehradu bude postavit novou 6 km proti proudu. Patřičné plány začaly v r. 1952, přímo po [Gamal Násir|Násior]]ově revoluci a USA a Velká Británie pomohly financovat stavbu půjčkou 270 milionů dolarů. Oba národy později v červnu 1956 zrušily nabídku pro neznámé důvody. Tajná dohoda SSSR a Egypta o uznání Lidové republiky Čína se uvádí jako jeden z možných důvodů. Jako část 100 let staré dohody s Francií a Británií Egypt splatil všechny závazky a získal zpět Suezský průplav v úmyslu použít ho k financování přehrady. Krátce po tom, co Británie a Francie podepsaly slouvu o předání Suezu Egyptu, zaútočili a okopovali spolu s Izraelem kanál a přivodili Suezskou krizi. Spojené národy, USA a SSSR priměli okupanty aby se vzdali kanálu a přenechali jej Egyptu. Egyptská vláda se rozhodla pokračovat v projektu sama a použila tržby z provozu kanálu k zaplacení stavby. Ale v průběhu Studené války v r. 1958 se vložil Sovětský svaz a zaplatil třetinu stavby jako dar. Poskytnuli také techniky a těžkou techniku.

Stavba začala v roce 1960. Vysoká přehrada El Saad al Aali byla dostavěna 21. července 1970, první část byla hotova již roku 1964. Nádrž se začala plnit v r. 1964 během stavby a poprvé byla plná až v roce 1976. Hladina se zvýšila natolik, že ohrožovala archeologické památky. Záchranné operace začaly v r. 1960 pod patronátem UNESCO. Naleziště byla prozkoumána a odkryta a 24 hlavních monumentů bylo přemístěno do bezbečnější lokace (například Abu Simbel) nebo darována zemím, které pomáhaly s pracemi.

[editovat] Přehrada v číslech

Asuánská vysoká přehrada
Zvětšit
Asuánská vysoká přehrada

Asuánská přehrada je 3 600 m dlouhá, šířka základny je 980 m, 40 m na hřebenu a 111 m vysoká. Obsahuje 43 milionů m³ materiálu. Přehradou může protékat až 11 000 m³ vody za sekundu. Jsou zde další bezpečnostní přepady pro dalších 5000 m³ vody za sekundu. Nádrž pojmenovaní jezero Nasser je 480 km dlouhé a má 16 km v nejširším místě. Zabírá povrch přibližně 6 000 km².

[editovat] Elektrárna

Přehrada je vybavena dvanácti generátory, každý o výkonu 175 MW, a vytváří výkon 2,1 GW. Výroba elektřiny začala v roce 1967. Když první přehrada dosáhla své špičky vytvářela přibližně polovinu z celkové elektrická energie Egypta a dovolila stavbu elektrického vedení do mnoha vesnic.

[editovat] Výhody

Efekt nebezpečných povodní z let 1964 a 1973 a hrozícího sucha v letech 1972–73 a 1983–84 byly zažehnány. Kolem jezera Nasser se rovinul nový rybářský průmysl, navzdory vzdálenosti od nejbližšího významného trhu.

[editovat] Negatiní dopady

Stavba přehrady si vyžádala mnoho lidských životů. Při stavbě zahynulo 451 dělníku. Kritici stavby také poukazují na zaplavení rozsáhlého prostoru, hlavně archeologických nalezišť. Některá naleziště musela být přemístěna o několik kilometrů dále (viz výše). Před stavbou přehrady muselo být přesídleno 60 000 obyvatel.

[editovat] Externí odkazy

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu