Bouvetův ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bouvetøya Bouvetův ostrov
vlajka znak

Rozloha	49 km²
Počet obyvatel	0 (2004)
Hustota zalidnění	0 / km²
Jazyk	norština (úřední)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	{{{náboženství}}}
Nejvyšší bod	Olav Peak (935 m n. m.)
Hlavní město
Státní zřízení	závislé území Norska
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Král	Harald V.
{{{funkce2}}}	{{{vládce2}}}
Hymna	[[{{{článek o hymně}}}\|{{{hymna}}}]]
Vznik	{{{datum vzniku}}} ({{{způsob vzniku}}})
Měna	norská koruna (NOK)
ISO 3166-1	074 BVT BV
MPZ	N
Doména	.bv .no
Telefon
Časové pásmo	UTC +1

Bouvetův ostrov (Norsky:Bouvetøya) je neobydlený sub-antarktický vulkanický ostrov v jižní části Atlantského oceánu. Jihojihozápadně od Mysu dobré naděje. Ostrov je norské teritorium.

[editovat] Geografie

Bouvetův ostrov se nachází na 54°26′ jižní šířky 3°24′ východní délky, jeho rozloha je 58,5 km² , 93% ostrova pokrývají ledovce, které pokrývají jižní a východní pobřeží. Ostrov nemá žádný přístav, dá se zakotvit pouze při pobřeží a je velmi těžko přístupný. Mohutné ledovce padají z útesů přímo do moře nebo až na pláže tvořené z tmavým vulkanickým pískem. Pobřeží má 29.6 km a často je obklopují ledové kry. Nejvyšší bod ostrova se jmenuje Olavtoppen, vrchol je 780 metrů nad mořem. Lávový šelf na západě ostrova, který se objevil v letech 1955 a 1958, zde umožňuje hnízdit ptákům. Bouvetův ostrov může být kandidátem na jeden z nejodlehlejších ostrovů. Nejbližší další pevná zem je až Země královny Maud, v Antarktidě, která je vzdálena 1600 kilometrů jižně a je také neobydlená.

[editovat] Historie

Bouvetův ostrov objevil 1. ledna 1739 Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier, který zde velel dvěma francouzským lodím Aige a Marie. Pozici ostrova se mu nepovedlo přesně určit. Bouvet svůj objev neobeplul a protože bylo špatné počasí nebylo ani jisté zda jde o ostrov nebo jinou pevninu.

Až v roce 1808, se k ostrovu dostal kapitán velrybářské lodi Swan Lindsay. Loď patřila společnosti Enderby Compeny. Ani Lindsay ale na ostrově nepřistál, ale již správně zaměřil jeho pozici. První se na ostrov úspěšně dostal v prosinci 1811 kapitán jiné velrybářské lodi Wasp, Benjamin Morrell, který zde se svou posádkou lovil tuleně. 10. prosince 1825 kapitán Norris vůdce velrybářských lodí Sprightly a Lively vlastněných opět společností Enderby Company, přistál na ostrově a pojmenoval jej Liverpool island , ostrov pak prohlásil za územím patřící Britské koruně.

V roce 1898, byla u ostrova německá expedice Valdivia Carla Chuna, ale na ostrově nepřistála.

Prvním opravdu delší dobu na ostrově v roce 1927, strávila norská posádka výzkumné lodi Norvegia zůstala zde měsíc; díky tomu mohlo vznést nárok na tento ostrov Norsko, které pojmenovalo ostrov Bouvetøya (norsky:Bouvetův ostrov). Dekret norského krále z 23. ledna 1928 prohlašuje Bouvetův ostrov za norské teritorium. Spojené království se vzdalo svých nároků ve prospěch Norska hned následující rok.

V roce 1964 se zde našel opuštěný záchraný člun s několika věcmi, ale žádný pasažér lodi nalezen nebyl.V roce 1971, byl Bouvetův ostrov a jeho teritoriální vody prohlášeny za přírodní rezervaci. Ostrov zůstává neobydlen. Roku 1977 zde norští vědci umístili automatickou meteorologickou stanici.

[editovat] Incident Vela

Dne 22. září 1979 americká družice Vela zaznamenala velký záblesk (je přisuzován podle intenzity výbuchu menší jaderné bombě nebo dopadu velkého meteoru) v pásu jižního indického oceánu mezi Bouvetovým ostrovem a ostrovem Prince Edvarda. Radioaktivní spad dopadl na velmi rozsáhlou oblast a byl zaznamenán vědci v Australském antarktickém teritoru. Žádná země nepřiznala svojí odpovědnost k testu, ale podezření padlo na Jihoafrickou Republiku, Izrael a Taiwan.