Edsger Dijkstra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Edsger Wybe Dijkstra

Edsger Wybe Dijkstra /ˈɛtˌsxər ˈdɛɪkˌstra/ IPA (11. května 1930 Rotterdam – 6. srpna 2002 Nuenen) byl nizozemský informatik^[1]. V roce 1972 obdržel Turingovu cenu za své příspěvky rozvoji programovacích jazyků^[2].

[editovat] Biografie

Dijkstrova matka byla matematička, otec byl chemik^[3]. Dijkstra studoval matematiku a teoretickou fyziku na Leidenské univerzitě, před koncem třetího roku absolvoval kurz o programování elektronického počítače (kterým byl tehdy EDSAC), což mělo za následek jeho příklon ke studiu informatiky a programování. V letech 1952–1960 pracoval pro Matematické centrum v Amsterdamu, v roce 1962 se přestěhoval do Eindhovenu, kde na místní technice získal profesuru; na začátku 70. let pracoval jako výzkumný pracovník pro Burroughs Corporation, později přednášel informatiku na Texaské univerzitě v Austinu. V roce 1999 odešel do důchodu. V únoru 2002 se vrátil do svého starého domu v Nuenenu už s vědomím nevyléčitelné rakoviny, na kterou o několik měsíců později zemřel.

Dijkstrovo jméno použil pro jednu z postav v sérii fantasy knih Zaklínač spisovatel Andrzej Sapkowski.

[editovat] Dílo

Mezi Dijkstrovy nejznámější příspěvky informatice patří algoritmus pro nalezení nejkratší cesty v grafu, označovaný dnes jako Dijkstrův algoritmus, a idea semaforu, nástroje pro synchronizaci vícero procesorů a programů.

Jeho slavný dokument Go To Statement Considered Harmful (Příkaz Go To považován za škodlivý; název je nicméně dílem Niklause Wirtha, tehdejšího editora Communications of the ACM) ^[4] kritizoval použití příkazu GOTO a byl jedním z důležitých kroků k jeho všeobecnému zavržení a téměř úplnému nahrazení řídícími strukturami, jakou je např. cyklus.

Dijkstra byl členem týmu, který vytvářel úplně první překladač programovacího jazyka ALGOL 60. Spolu s Jaapem Zonneveldem se dohodli, že se až do dokončení projektu nebudou holit; na rozdíl od Zonnevelda poté Dijkstra nosil bradku až do smrti.

Od 70. let se Dijkstra věnoval formální verifikaci programů: tehdejším běžným způsobem verifikace byla konstrukce matematického důkazu k již dokončenému programu; konstrukce takových důkazů je však velice náročná a z výsledků nelze poznat myšlenky, podle kterých byl program vytvořen. Dijkstrův alternativní způsob spočívá v opačném postupu: začíná se matematicky formulovanou specifikací, co a jak má program dělat; z této specifikace se pak pomocí matematických transformací postupně vytváří program, který je posléze možno spustit. Takový program je pak zaručeně správný již způsobem své konstrukce.

Dijkstra vytvořil mnoho rukopisů, jejichž kopie rozesílal svým kolegům (a od nich se šířily po prakticky celé informatické komunitě^[5]). Tyto rukopisy, které většinou pojednávají o počítačových a matematických tématech (ale některé obsahují i např. zprávy z cest), jsou označeny zkratkou EWD a pořadovým číslem. Celkem existuje přes 1300 EWD dokumentů a mnoho z nich bylo nascannováno a je dostupné online^[6].