Eduard Petiška
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Petiška (14. května 1924 Praha – 6. června 1987 Mariánské Lázně) byl český spisovatel. Velmi brzy se začal specializovat na dětskou literaturu, což mu umožnilo vyhnout se problémům tehdejší socialistické, budovatelské literatury. Kromě původní tvorby se věnoval překladatelství.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| syn |
Martin Petiška
|
Obsah |
[editovat] Život
Petiška maturoval v roce 1943, poté vystudoval srovnávací vědy a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát získal v roce 1949. Ihned poté se stal spisovatelem z povolání. Roku 1977 podepsal Antichartu.
[editovat] Dílo
[editovat] Poezie
- Oči vzlétajícího času 1946
- Pražské orchestry, 1947 – lyrická sbírka typická pro toto období české literatury (radost z osvobození)
- Okamžiky, 1957
- Ovidiova rodina, 1968
- Prométeova paměť, 1971
[editovat] Próza
- Než uzrají muži, 1960 – dvoudílný román s autobiografickými prvky
- Pomerančové šaty, 1962 – román
- Hotel pro cizince, 1967 – kniha povídek
- Nejlepší život, 1973 – kniha povídek
- Soudce Knorr, 1967 – román zde se nejvýrazněji projevilo stěžejní téma jeho děl, tj. otázka proč se člověk chová jinak, než jaký ve skutečnosti je. Zabývá se tu nejen tímto rozporem chování, ale hledá i odpověď na otázku proč tomu tak je.
- Svatební noci, 1972 – rozšířené vydání z r. 1983 se jmenovalo Svatební noci a jiné lásky jedná se o soubor povídek
- Svět plný lásky – povídky
- Štěstí, noc a hvězdy – povídky
- Pohyb květin a jiné radosti a obtíže
- Průvodce mladého muže manželstvím, 1981 – román
[editovat] Literatura pro děti
- O jabloňce, 1954
- Alenka jde spát
- Pohádky pro nejmenší
- Pohádkový dědeček, 1958
- Staré řecké báje a pověsti, 1958 – jedná se o jeho převyprávění těchto pověstí. K tomuto dílu je možno přistupovat jako ke snaze podat rozumnou a přitažlivou formou pověsti dětem, tak jako ke snaze upravit tyto pověsti do podoby, která vyhovovala nejen jeho, ale i socialistickým záměrům. Toto dílo bylo mnohokrát vydáno, stalo se povinnou četbou a velmi ovlivnilo český pohled na výklad řecké mytologie. Toto další ovlivnění lze již považovat za tendenční a nepřesné.
- Birlibán, 1959
- Příběhy na které svítilo slunce, 1967 – pokračování Starých řeckých bájí a pověstí
- Martínkova čítanka – jde o pohádky, které byly původně napsané pro autorova syna Martina Petišku (dnes rovněž spisovatele a vydavatele Almanachu českých šlechtických rodů)
- Čtení o hradech
- Čtení o zámcích a městech
