Genetika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Genetika (z řeckého genno γεννώ= plodím, rodím) je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, když ji definoval jako: „Studium křížení a šlechtění rostlin“ a až později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabívající se dědičností všech organismů[1].
Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří podstatu genetiky. Lidé používali základní poznatky týkající se genetiky již od prehistorie při postupné domestikaci hospodářských zvířat a užitkových rostlin.
V současnosti již genetika poskytuje účinné nástroje jak pro vyhodnocení funkce jednotlivých genů, tak i pro pochopení její molekulární podstaty a tím mimo jiné, umožňuje kvalitativně zcela odlišnou práci v současném šlechtění a v práci s dědičností.
V každém organismu je genetická informace přechovávána v chromozómech, v nichž je reprezentována chemickou strukturou obsažených molekul DNA (deoxyribonukleové kyseliny).
Imunogenetika je poměrně mladý vědní obor, vzniklý průnikem imunologie a genetiky. Zabývá se studiem genetické podmíněnosti složek imunitního systému a genetickou regulaci imunitních reakcí.
Obsah |
[editovat] Historie genetiky
[editovat] Členění genetiky
[editovat] Dle metod studia a cíle zkoumání
- Lékařská genetika
- Veterinární genetika
- Genetika rezistence
- Imunogenetika
- Ekologická genetika
- Populační genetika
- Cytogenetika
- Evoluční genetika
- Obecná genetika
[editovat] Obecné členění na oblasti
Celkově rozeznáváme tři logické oblasti genetiky.
- Klasická genetika zahrnuje výzkum v oblasti chromozomální teorie a jejích metod, což znamená klasickou mendelovskou genetiku a cytogenetiku...
- Molekulární genetika se soustředí na studium struktury, funkcí a variability nukleových kyselin. V návaznosti na to dále řeší principy a řízení genové exprese, různé metody založené na práci s DNA, genové manipulace atd…
- Evoluční genetika sleduje výskyt jednotlivých alel v populaci a jeho změny, zkoumá mechanismy evolučního vývoje, faktory genetické diverzity v populaci a další. V praxi to zahrnuje hlavně evoluční a populační genetiku.
[editovat] Členění dle objektu výzkumu
- Genetika člověka
- Genetika virů
- Genetika prokaryot
- Genetika rostlin
- Genetika živočichů
- Cytogenetika
- Molekulární genetika
[editovat] Reference
- ↑ Miloš Ondřej, Jaroslav Drobník: Trangenoze rostlin. Academia, Praha 2002, 1. vydání, ISBN 80-200-0958-2
[editovat] Externí odkazy
- http://www.genetika.wz.cz – Česky psané stránky o genetice
- Cytology and Genetics
 |
Tento biologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
| Genetika |
|---|
| Lékařská genetika | veterinární genetika | imunogenetika | ekologická genetika | populační genetika | cytogenetika | evoluční genetika | obecná genetika
molekulární genetika | genetika člověka | genetika virů | genetika prokaryot | genetika rostlin | genetika živočichů |
