Guy de Maupassant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Guy de Maupassant.

Guy de Maupassant (5. srpna 1850, Château – 6. července 1893, Paříž) byl francouzský spisovatel 2. poloviny 19. století. Představitel literárního realismu a naturalismu.

Narodil se r. 1850. Jeho otec byl příslušníkem šlechtického stavu. Po prusko-francouzské válce odešel do Paříže, kde přijal místo úředníka na ministerstvu námořnictví a kolonií. V dospělosti začal trpět depresemi, které vyústily v chorobu, jež měla své kořeny částečně v dědičnosti. Roku 1893 umírá v léčebném ústavu v Passy u Paříže.

Guy de Maupassant je autorem šesti románů a několika desítek novel a povídek. Zejména povídky přinesly Maupassantovi velký úspěch. Pro jejich rozmanité náměty z normandského venkova či městského prostředí a vypravěčský talent. Pro románovou tvorbu je typické zaměření na měšťanskou a aristokratickou vrstvu. Asi nejslavnější román Miláček (Bel-Ami, 1885)) popisuje mladého cílevědomého muže, který se po příchodu do Paříže vyšvihne až do šlechtických kruhů. V dílech Silná jako smrt a Naše srdce jsou tentokrát hlavními postavami ženy. Hlavním tématem je milostný vztah mezi umělcem a ženou z vysokých poměrů.

Témeř všechny významné okamžiky autorova života se vtiskují do jeho tvorby. V novele Dědictví vstupujeme do úřednického prostředí samotného ministerstva námořnictva, v Miláčkovi se dokonce stylizoval do hlavní postavy Georgese Duroye a své částé pobyty v lázních mohl uplatnil v románu Mont-Oriol.

Nejznámější povídky:

Kulička (Boule de suif), 1880 - Asi nepopulárnější Maupassantova povídka z prostředí prusko-francouzské války. Ústřední postavou je prostitutka Kulička, která odjíždí v dostavníku s „počestnými“ spolucestujícími do bezpečí.

Slečna Fifi ( Mademoiselle Fifi), 1882 - Opět z prusko-fracouzské války, zobrazuje barbarské chování pruských vojáků.

Maupassantova tvorba je naplněna kritikou všech vrstev společnosti. Zejména té nejvyšší - titulované, proto právem bývá někdy označován za kritika mravů.