Infekční mononukleóza
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Infekční mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové a cytomegalovirem. Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. Infekční mononukleóze se říká Nemoc z líbání nebo Dětská nemoc, protože nejčastěji jí onemocní malé děti, u kterých je průběh většinou bez příznaků a dospívající, nemoc se přenáší prostřednictvím slin - buď přímo nejčastěji líbáním, nebo nepřímo rukama a předměty čerstvě potřísněnými slinami (hračky, sklenky, ručníky). To jsou ale nejčastější možné spouštěcí mechanismy. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Obsah |
[editovat] Nákaza a příznaky
Přestože se v názvu vyskytuje slovo infekční, jde o nemoc málo nakažlivou. EB virus má v sobě přibližně 95% populace a záleží jen na okolnostech zda propukne nebo ne či zda se jím nakazí někdo jiný. Mononukleóza se přenáší již zmíněnými slinami, dále k propuknutí onemocnění přispívá snížená obranyschopnost organismu, stres nebo totální nervové vyčerpání. Mezi typické příznaky patří počáteční celková únava, trvající až několik týdnů, zvýšená teplota až horečky (běžně kolem 39°C), zánět nosohltanu a zvětšení uzlin (podčelistních a krčních). Další příznaky mohou být zvětšená slezina a játra (a jejich zánět), otoky víček a obličeje, nechutenství. Inkubační doba je 14-45 dní. Pacient získavá po onemocnění IM doživotní imunitu vůči této nemoci. Tzn., že onemocnět může člověk jen jednou za život.
[editovat] Diagnóza
Při podezření a při průběhu IM se provádějí krevní testy. Stanovuje se krevní obraz (pro IM je typické zvýšení jednojaderných monocytů), další součástí jsou jaterní testy, jejich zvýšené hodnoty napovídají onemocnění (zejména hodnoty ALT, AST a billirubinu) a testy, při kterých se zjišťuje přítomnost specifických protilátek.
[editovat] Průběh
EB virus se do organismu dostává ústy a vniká do buněk sliznice nosohltanu, slinných žláz a lymfatické tkáně mandlí. Pomnoží se a krví se roznese do celého těla. V lymfatické tkáně virus napadá hlavně B-lymfocyty, které se začnou chovat jako cizí organismu a tělo zahájí protiútok. Buňky zvané T-lymfocyty mají schopnost takto zdegenerované buňky ničit a onemocnění potlačit. Podstatou onemocnění mononukleózou je obranná reakce organismu, kdy jedna složka (T-lymfocyty) musí vyvinout takovou aktivitu, aby zabránila množení se a nesprávné funkci složky druhé (B-lymfocyty). V celku dochází k narušení rovnováhy mezi jednotlivými složkami imunitního systému.
[editovat] Komplikace
Hlavně u těžkého průběhu a u dospělých osob může docházet ke komplikacím:
- Ucpání horních cest dýchacích
- Obtížné polykání
- Zápal plic
- Zánět srdečního svalu
- Zánět mozkových blan
- Oslabení imunity
- Onemocnění jater, žloutenka
- Streptokoková angína
- Vzácná komplikace: protržení sleziny
[editovat] Léčba
U malých dětí onemocnění proběhne často bez příznaků nebo jen s lehkým průběhem, takže pacient dochází pouze na infekční oddělení. U vážnějšího průběhu (neklesající horečka, větší zánět jater atd.) dochází k hospitalizaci. Specifický lék na infekční mononukleózu neexistuje. Jelikož jde o virovou infekci, nemají na ni vliv ani antibiotika. Ta se podávají ke zmírnění vedlejších průběhů nemoci a ke snižování horečky. Nejdůležitější pro zdárné uzdravení je klid a dieta. Léčba trvá přibližně 6 měsíců, první měsíc musí být pacient doma, poté držet dietu několik měsíců (minimálně 2-3) a po vyléčení se ještě nějaký čas fyzicky šetřit. Vždy ale záleží na výsledcích testů a celkovém zdravotním stavu pacienta, takže některá období se mohou zkrátit nebo prodloužit.
[editovat] Rekonvalescence
Změny krevního obrazu a jaterní testy se normalizují do 2-3 měsíců. Trvalé poškození jater se u léčených pacientů nevyskytuje. Několik týdnů přetrvává potlačení obranyschopnosti organismu proti infekcím. Důsledkem je zvýšená vnímavost vůči nejrůznějším nákazám. Rekonvalescent by se měl vyhnout možnosti se nakazit nebo prochladnout, dále by se neměl fyzicky zatěžovat. Fyzická zátěž by se měla zvyšovat postupně. Vrcholovým sportovcům se povolují plné tréninky až 3 měsíce po normalizaci laboratorních testů. Jaterní dietu je nutno dodržovat 3-6 měsíců (dle hodnot jaterních testů). Nutné jsou pravidelné kontroly na infekčním oddělení. Nedodržením doporučeného režimu se pacient vystavuje riziku znovupropuknutí onemocnění s mnohem vážnějším průběhem.
[editovat] Dieta
Mezi zakázané potraviny patří pouze alkoholické nápoje. Další potraviny jsou pouze nevhodné a pacient by měl zvážit a zcela vyloučit (nebo alespoň silně omezit) jejich konzumaci.Jedná se o:
- Potraviny a potravinářské výrobky obsahující konzervační činidla (hořčice, kečupy, nakládaná zelenina, masové konzervy, paštiky, pomazánky a jiné průmyslově konzervované potraviny…)
- Uzeniny a uzenářské výrobky, uzené ryby
- Kořenící směsi a ostré koření
- Potraviny s vysokým obsahem tuků (tučná masa, šlehačka, tučné krémy…)
- Nadýmavé a těžko stravitelné pokrmy (veškerá smažená a tučná jídla).
Doporučuje se jíst často a v malých dávkách a do jídelníčku zařadit více zeleniny a ovoce (až 3 kg denně, ovoce nahrazují nekonzervované ovocné šťávy).
