Jan Baptista Mathey
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Baptista Mathey (Jean Baptiste) (1630 Dijon – 1696 Paříž) byl francouzský architekt, stavitel a malíř.
Vyučil se malířem, ale později se stal věhlasným architektem. Mathey léta pracoval v Itálii, odkud byl v roce 1675 Janem Bedřichem z Valdštejna povolán do Prahy. Do roku 1695 pracoval pro české církevní instituce (arcibiskupství i řády), Pražský hrad a šlechtu. Českou barokní architekturu obohatil o trojkřídlý zámek s hlavním sálem v převýšené střední části, církevní architekturu o chrám s půdorysem řeckého kříže a oválnou kopulí nad centrálním prostorem.
Po jeho smrti přebírá a dokončuje některé Matheyovy zakázky Jan Blažej Santini-Aichel, jehož otec pracoval na stavbách Matheye. Santini přebírá i okruh stavebníků a ve svém díle na Matheye navazuje.
[editovat] Dílo
- arcibiskupský palác, Praha
- Jízdárna, Pražský hrad
- zámek Trója, Praha
- zámek Duchcov
- schodiště zámku Červený Hrádek u Jirkova
- chrám sv. Františka Serafínského, Staré Město v Praze
- chrám sv. Františka, řád Křížovníků s červenou hvězdou, Praha 1679–1689
- rozšíření královské kaple na sýpky, Klášter Plasy, 1685–1686
- přestavba hřbitovního kostela sv. Václava, Klášter Plasy, do 1690
- prelatura, Klášter Plasy, dokončena 1698
- kostel svatého Michaela archanděla, 1685–94, Litvínov
- kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1694–1700, Horní Jiřetín
- kostel Bolestné P. Marie v Mariánských Radčicích
- kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina, Martínkovice, 1692–1698
- kaple sv. Kateřiny, Nynice 1699–1701
- rozšíření a přestavba kostela sv. Barbory, Manětín
 |
Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
