Josef Peterka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Peterka (* 6. března 1944 Oříkov u Sedlčan) je český básník a literární teoretik.
Josef Peterka odmaturoval v r. 1962, poté začal studovat filosofii a bohemistiku na Univerzitě Karlově, kde rohu 1968, získal titul PhDr. V tomtéž roce nastoupil jako učitel na gymnasium, kde vyučoval do roku 1972, kdy nastoupil do ČSAV Ústavu pro českou a světovou literaturu.
Roku 1981 se stal tajemníkem Svazu českých spisovatelů. Po rozpadu tohoto svazu (1990), přednáší na pedagogické fakultě v Praze.
Jeho jméno bylo uveřejněno v registrech svazků StB
Obsah |
[editovat] Dílo
[editovat] Poezie
Jeho básnická tvorba je ovlivněna především V. Holanem
- Lití olova, 1964
- Žalmy, 1965
- Krušná, 1970 v této sbírce se vrací do svého dětství
- Místo u ohně, 1973
- Obrana příchozích, 1978
- Autobiografie vlka, 1980
- Okna do mrazu, 1981
- Autobiografie člověka, 1984
- Autobiografie vlka a člověka, 1986
- Stopový prvek Láska, 1986
- Bez definitivy, 1988
- Krásný ortel, 1989
- Ekologie duše, 1990
[editovat] Literárně teoretické práce
Jeho literárně-teoretické práce jsou zcela poplatné duchu socialismu a řadí se tak mezi marxistické literární teoretiky. Po roce 1990 tento marxistický styl z větší části opustil.
- Principy a tendence,
- Metamorfózy tradice, 1983
- Dvojramenný proud, 1986
- Teorie literatury pro učitele, 2001
Kromě této tvorby se věnoval překladům, především ruské tvorby.
[editovat] Odkazy
 |
Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
