Konrád II. Znojemský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka |
Ida Babenberská
|
| manželka |
Marie Srbská
|
| syn | |
| strýc | |
| děd | |
Konrád II. Znojemský († po 1161) byl synem Litolda Znojemského a Idy Babenberské, kníže znojemského údělu (1156– asi1161) z dynastie Přemyslovců.
Dynastické rozpory mezi vládnoucími Přemyslovci a znojemskými údělnými knížaty vyvrcholily roku 1128 zajmutím Konráda II. Soběslavem I. pro spiknutí a uvězněním na hradě Grojči v Lužici. V roce 1134 Soběslav I. Konráda propustil a sjednal jeho sňatek s Marií Srbskou, dcerou Uroše I. a sestrou uherské královny, který se konal v červnu 1134.
V roce 1140 se českým knížetem stal Vladislav II., což bylo opět porušením nástupnického zákona, podle něhož měl na trůn jako nejstarší Přemyslovec nastoupit Konrád II. Znojemský.
Roku 1142 Konrád s podporou ostatních údělníků oblehl Prahu, ale Vladislav II. se obrátil o pomoc na římského krále Konráda III. Před tímto vojskem se Konrád Znojemský stáhl. Údělnící se s Vladislavem smířili, ovšem přepadli a málem zabili biskupa Jindřicha Zdíka za jeho podporu Vladislava. Konrád Znojemský pak musel načas uprchnout ke králi Konrádovi III. před Vladislavovým hněvem, který uspořádal trestnou výpravu na Znojmo. Jindřich Zdík byl za svou věrnost odměněn vynětím biskupských statků a jejich lidí z pravomoci údělníků.
