Krédo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krédo (z lat. credo věřím) je vyznání víry - obvyklé náboženské.
[editovat] Křesťanská kréda
Křesťanství formulovalo několik vyznání víry, která vyjadřují víru církve v kostce. Nejstarším z takových vyznání je zřejmě novozákonní a raně křesťanské „Ježíš je Pán“ (např. Řím 10,9). Postupný vývoj církve si však vynutil formulaci složitějších vyznání.
- Apoštolské vyznání. Legendární podání připisuje vznik tohoto kréda dvanácti apoštolům, kteří se společně sešli, aby se shodli na základních bodech křesťanského učení. Každá z výpovědí je tak přiřazena jednomu z apoštolů. Ačkoli je tato možnost velmi nepravděpodobná, přesto je toto vyznání velmi staré. Zřejmě se vyvinulo z křestních katechezí a v této podobě lze najít zmínky tohoto vyznání již ve 2. století. Zřejmě vzniklo jako reakce proti dokétismu a některým gnostickým představám; zdůrazňuje skutečné narození, fyzickou smrt a tělesné vzkříšení Ježíše Krista.
- Nicejské vyznání víry je odvozeno z Apoštolského vyznání a rozvíjí jeho témata. Zvláštní pozorností tohoto vyznání jsou christologické a trinitární formulace, které odrážejí situaci, kvůli níž byl svolán 1. nikajský koncil (325). Vyznání reaguje na ariánství, které církev odsoudila jako herezi.
- Nicejsko-konstantinopolské vyznání je rozvinutím vyznání Nicejského, jak jej formuloval 1. konstantinopolský koncil (381). V římskokatolické liturgii tvoří vyznání víry každé slavnostní nebo nedělní mše. V pravoslavné církvi je součástí každé liturgie.
- Vyznání Quicumque zvané též Athanasiovo vyznání.
- Chalkedonské vyznání formulované Chalkedonským koncilem jako vyjádření víry v božskou a lidskou přirozenost v Kristu.
