Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|
|
|
intermediální
částice |
| γ |
Z0 W± |
gluon |
g |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kvarky jsou skupina elementárních částic, základních stavebních kamenů hmoty. Kromě jiných hadronů tvoří i vnitřní strukturu nukleonů, tedy protonů a neutronů. Ta byla teoreticky předpovězena v roce 1964 (nezávisle na sobě M. Gell-Mann a G. Zweig). O pět let později došlo k potvrzení na lineárním urychlovači SLAC ve Stanfordu při rozptylových experimentech s protony.
Kvarky jsou jediné elementární částice, které podléhají všem známým základním interakcím. Název kvark pochází z knihy Finnegans Wake (česky Plačky nad Finneganem) od autora Jamese Joyce.
Je 6 typů kvarků řazených, podobně jako leptony, do tří generací. Kvarky první generace se nazývají up (u, nahoru) a down (d, dolů). Neutron obsahuje dva kvarky d a jeden u. Proton obsahuje dva u kvarky a jeden d. Kvarky druhé generace jsou těžší a nazývají se strange (s, podivný) a charm (c, půvabný). Kvarky třetí generace jsou nejtěžší, nazývají se beauty nebo bottom (b, krásný nebo spodní) a truth nebo top (t, pravdivý nebo horní). Slovo kvark i jednotlivé názvy pochází od Gell-Manna, který k nim nakreslil i známé ilustrační obrázky.
Již v roce 1974 se objevily první modely počítající s tím, že kvarky se skládají z dalších menších částic, tzv. preonů. Dodnes však pro tyto teorie neexistuje experimentální důkaz, kvarky se chovají jako bodové až do rozměrů řádově 10 − 18 metru a tam je i hranice současných experimentálních možností.
[editovat] Externí odkazy
