Ludwig von Mises

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ludwig von Mises (29. září 1881 Lvov, Rakousko-Uhersko – 10. října 1973 New York) byl rakouský ekonom působící v Rakousku a USA ve 20. století. Stal se jedním z velikánů ekonomické vědy, neboť dokázal vytvořit dílo nejen originální, ale také komplexní. Proslavil se zejména jako kritik státních zásahů do ekonomiky a jako obhájce liberalismu. Jeho největším ekonomickým přínosem je praxeologie, metoda ekonomie, na jejímž základě dokázal vybudovat ucelený a koherentní systém ekonomické vědy. Mises nebyl jen ekonomem, ale také filozofem, historikem a také právníkem.

Obsah

1 Život a přínos
2 Odkazy
3 Externí odkazy
- 3.1 Misesova díla (online)

[editovat] Život a přínos

Ludwig Edler von Mises se narodil 29. září 1881 v polské Haliči, tehdejší části rakousko-uherské monarchie. Vyrůstal a studoval ale ve Vídni, kde se také stal v roce 1906 doktorem práv. Tehdejší doba v německy mluvících zemích je asi nejpříhodněji charakterizovatelná jako doba úpadku ekonomie. Univerzitám, a nejen jim, dominuje Německá historická škola, která popírá možnost univerzálních ekonomických zákonů. Mladý Mises je zcela pod vlivem tehdejších socialistických doktrín (i když jasně odmítá marxismus). Z toho ho vymaňuje rok 1903, kdy si přečetl Mengerovy Grundsaetze der Volkswirtschaftslehre. Stává se žákem Eugena Boehm-Bawerka a v roce 1912 vydává jedinečné dílo Theorie des Geldes und Umlaufsmittel. Zde vysvětluje teorii peněz a hospodářského cyklu. V teorii peněz navazuje plně na Mengera, avšak překonává ho. Teorie peněz je nyní v souladu s teorií mezního užitku. To souvisí s vysvětlením původu peněz jako běžného zboží. Ukázal dále, že každé množství peněz v oběhu je optimální. Na základě podrobné analýzy peněz pak dospěl k závěru, že je to státní inflační politika, co způsobuje poruchy fungování trhu a vede k hospodářskému cyklu.

Konec války znamenal pro Rakousko nástup k socialismu. Od toho ho však uchránil Otto Bauer, předseda rakouských socialistů, a spolužák Misese. Mises ho přesvědčil, aby Rakousko od socialistického experimentu uchránil. Stal se vládním poradcem a dokázal také zabránit hyperinflaci, jejíž důsledky byly později vidět v Německu. Mises tak dokázal, alespoň částečně, svými zdravými ekonomickými názory působit i na praktickou hospodářskou politiku.

V roce 1922 vydává další přelomové dílo Die Gemeinwirtschaft(Socialismus), kde ukazuje na nemožnost fungování socialismu. Důvodem je, že v socialismu není možné provádět racionální ekonomickou kalkulaci. Věnuje se pak dlouhému sporu o ekonomickou racionalitu socialismu. Celá 20.léta vytrvale pracuje a vydává v roce 1927 Liberalismus, kde vysvětluje přincipy liberalismu a později také Kritik des Intervencionismus, kde naopak ukazuje na zhoubné důsledky státních zásahů do hospodářství. Až do svého útěku před nacisty v roce 1934 však působil na Vídeňské univerzitě jen jako privátní docent. Organizoval však v té době, dnes již slavný, Miseskreis, který shromáždil osobnosti, jež se poté staly slavnými po celém světě, např.Haberler, Schuetz, Kaufmann, Morgenstern.

Mises také v roce 1927 založil Rakouský institut pro výzkum hospodářských cyklů, do jehož čela byl jmenován Hayek. Spolu s ním předpověděl světovou hospodářskou krizi a to na základě výzkumů, které ukazovaly na neblahé důsledky úvěrové expanze. Svět však žil i nadále v iluzi prosperity a byl v roce 1929 zaskočen příchodem celosvětové krize.

V roce 1934 Mises rychle opouští Vídeň a odjíždí do Ženevy. V roce 1940 pak musí uprchnout do USA. Nacisté pálí všechny jeho knihy. Za války, už v USA, vydává svá další dvě díla Omnipotent Government a Bureaucracy a pokračuje tak v analýze státního intervencionismu.

Od roku 1945 začíná působit na New Yorské univerzitě, ale opět jen jako neplacený profesor (byl placen z fondu Wiliama Volkera). V roce 1949 vydává své mangum opus Human Action. Jakýmsi předchůdcem tohoto díla byla Nationaloekonomie z roku 1940, která však kvůli nacismu naprosto zanikla. V Human Action Mises utváří komplexní pojednání o ekonomii. V prvních kapitolách rozkrývá krok za krokem metodologii a jednotlivé aspekty analýzy lidského jednání. Poté vytváří pozitivní teorie fungování tržní společnosti a v poslední části se věnuje zásahům státu do ekonomiky. Tímto dílem se na světlo dostává praxeologie, věda o lidském jednání, jejíž součástí je ekonomie. Mises v teoretické práci neustává a v roce 1957 vydává další výjimečné dílo, rozsáhlou Theory and History, kde vysvětluje vztah mezi ekonomií a historií a ukazuje na různou metodologii těchto věd. Ještě ve svých 81 letech vydává Ultimate Foundation of Economic Science, kde, jak sám název napovídá, dává ekonomii jasné metodologické východisko.

Kromě své vědecké práce vytváří i v USA svůj seminář, na který docházejí i dva jeho nejvýznamnější pokračovatelé, Murray Rothbard a Israel Kirzner. Stává se také členem nově ustavené a dnes světoznámé Mont Pelerin Society. Přátelí se s Henry Hazlittem, tehdejším editorem New York Times a obecně se stává respektovanou osobností. Univerzity, plně ovládané keynesianismem, mu však nepřejí a Mises se tak nikdy nedočkal řádné profesury. Umírá 10. října roku 1973, pouhý rok předtím, než je Hayekovy udělena Nobelova cena a to za přínos, který do ekonomie vnesl sám Mises.