Meritokracie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Neutralita tohoto článku je zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. |
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Meritokracie je vláda elity intelektu. Někdy též definovaná jako dávání přednosti schopnějším.
[editovat] Původ slova
Výraz Meritokracie proprvé použil v roce 1958 Michael Young ve své satirické knize Rise of the Meritocracy (Vzestup meritokracie), ve které popisuje společnost budoucnosti, ve které se místa přidělují zásadně podle výsledků měření IQ. Společnost se postupně mění ve společnost elitářskou. Její představy a plány jsou velmi vzdáleny cítění a potřebám široké společnosti. Meritokracie je nakonec svržena.
Young ve své knize poukazuje na to, že i přesto, že je pozice ve společnosti určena podle jasně definovaných podmínek a přesně měřitelných kritérií, vytváří se společnost, kde vládne nerovnost a která je málo stabilní.
Kromě černobílých pohledů na meritokracii v padesátých letech a jednoznačně negativních (viz knihu Michael Young: Vzestup meritokracie) o něco později je významný taktéž fakt, že má meritokracie řadu příznivců. Bohužel však stále ve společnosti převládá názor, že meritokracie je vláda uzavřené a nepřístupné skupiny. To pochopitelně není zcela pravda. Možnost vypracovat se a dosáhnout vyššího vzdělání a schopností je zde minimálně stejná jako v demokracii.
V meritokrackém uspořádání státní moci by zásadní rozhodnutí prováděly pouze osoby v daném směru patřičně kvalifikované. (Rozuměj: Např. ministrem zdravotnictví byl by člověk, který v této oblasti dlouhou dobu působil a tedy tuto oblast dobře zná. V takovém případě je podstatně větší šance, že daná rozhodnutí budou správná, že se tedy resort bude úspěšně vyvíjet k prospěchu celé společnosti. Naopak nepřichází v úvahu situace, kdy se z ministra zdravotnictví stane např. ministr kultury. Jeden člověk může jen stěží skvěle rozumět zároveň zdravotnictví a umění.)
