Mira
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mira | |
|---|---|
 |
|
| Astrometrická data Ekvinokcium J2000.0 |
|
| Souhvězdí | Velryba (Cetus) |
| Rektascenze | 2h19m20,79s |
| Deklinace | -2° 58' 39,5" |
| Paralaxa | 7.79 ± 1.07 |
| Vzdálenost | cca 420 ly (cca 130 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost (V) | 2-10,1m |
| Barevný index (B-V) | 1,42 |
| Barevný index (V-I) | |
| Absolutní hvězdná velikost (V) | 0,93m
|
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | |
| Spektrální typ | M7IIIe |
| Hmotnost | ? kg (1,2 M☉) |
| Poloměr | km (500 R☉) |
| Zářivost (V) | 15000 L☉ |
| Povrchová teplota | 2200 K |
| Stáří | |
| Rotační perioda | |
| Oscilační perioda | |
| Další označení | |
| Další ozn. v souhvězdí | Omikron Ceti |
Mira (ο Cet / ο Ceti / Omikron Ceti) je dvojhvězda v souhvězdí Velryby sestávající z červeného obra Mira A (nebo jen Mira) a bílý trpaslík Mira B nebo také VZ Ceti. Mira A je proměnná hvězda a je první objevenou proměnou hvězdou, která byla objevena a nebyla supernovou. Narozdíl od bizarní Eta Carinae, Mira je nejjasnější periodickou proměnnou hvězdou na obloze, která není po část jejího cyklu viditelná.
Její malý hvězdný průvodce byl objeven pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) v roce 1995, kdy byl 70 AU od hlavní složky dvojhvězdy. Objev byl oznámen v roce 1997. Ultrafialové obrázky z HST a pozdější rentgenovské obrázky z Chandry ukázaly spirálu plynu opouštějící Miru A směrem k Miře B. Průvodce Miru jednou oběhne za zhruba 400 let.
Mira se stala prototypem mirid, proměnných hvězd s dlouhou periodou. Zatím je známo asi 6000 hvězd tohoto typu. Všechno jsou to červení obři, jejichž povrchy pulzují a zvyšují nebo snižují tak svou jasnost během period dlouhých od asi 80 do více než 1000 dnů. Nejčastěji se jsou jejich periody dlouhé od 200 do 400 dnů.
Samotná Mira se zjasňuje až k 3,5. magnitudě, čímž se stává dobře viditelnou hvězdou. Někdy dosáhne maxima až 2,0. mag a minima 4,9. mag. Mění tak celkem běžně svou jasnost až patnáctkrát. V historii ale už její jasnost poklesla až mezi 8,6. a 10,1. mag. Při porovnání absolutního minima a maxima (nikoli během jedné periody) zjistíme, že Mira dokáže změnit svou jasnost až 1700 krát.
Její světelná křivka stoupá asi 100 dnů a dalších zhruba 200 dnů klesá. Perioda je v průměru dlouhá 332 dnů. Čerstvá data její světelné křivky naleznete na [1].
[editovat] Objev
Mira byla objevena, nebo alespoň poprvé zaznamenána, po řadě pozorování astronoma Davida Fabricia, která začala 3. srpna roku 1596. Pro sledování planety Merkur potřeboval referenční hvězdu pro zjišťování jeho polohy. Vybral si do té doby nezaznamenanou hvězdy třetí magnitudy, která se nacházela opodál. 21. srpna ale hvězda nečekaně zvýšila svou jasnost o celou jednu magnitudu, aby měhem října zmizela z jeho dalekohledu. Fabricius si myslel, že to byla jen nova, ale překvapivě ji 16. února 1609 opět spatřil.
Později Johann Holwarda určil její periodu na 11 měsíců. Jméno ji dal pak Johannes Hevelius, který ji pozoroval ve stejné době. Jméno se objvevilo v jeho práci Historiola Mirae Stellae z roku 1662. Mira znamená latinsky nádherná, udivující nebo výjimečná. Pro toto pojmenování se rozhodl proto, že se chovala zcela jinak než ostatní známé hvězdy na obloze. Ismail Bouillaud potom zpřesnil její periodu na 333 dnů. Tato hodnota se liší jen o jeden den od dnes uváděných 332 dnů. Je přitom známo, že Mira svou periodu trošku mění.
Spekuluje se, jestli Fabricius Miru skutečně pozoroval jako první. Z příkladu hvězdy Algolu, u kterého se s jistotou potvrdila jeho proměnost až roku 1667, se dá usuzovat, že Miru pozorovali lidé již tisíciletí. V jednom ze svých spisů se o podobné hvězdě zmiňuje už Hipparchos, nicméně Ptolemaiovy katalogy ale hvězdy nezmiňují ani jako normální hvězdu. V čínských a korejských archívem můžeme také nalézt její pozorování, z let 134 př. n. l., 1070 a 1596, tedy z téže doby, kdy ji pozoroval i Fabricius. S těmito záznamy si ale nemůžeme být jistí, protože tato pozorování byla díky tomu, že se běžně hvězdy umísťovaly jen do čínských souhvězdí, značně nepřesná.
