Mluvnický rod v různých jazycích
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
- Hlavní článek: Rod (gramatika)
V mnoha jazycích se rozlišuje mluvnický rod, který ovlivňuje skloňování jmen, následně případně i tvary sloves. Podobně jako v češtině se v mnoha jazycích rozlišuje rod mužský, ženský a střední. Rody často souvisí s pohlavím, životností či neživotností aj. Rod mluvnický nemusí v jazycích odpovídat rodu přirozenému – např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského. V mnoha jazycích se však tento systém rodů od českého liší.
V indoevropských jazycích se původně ve všech rozlišoval rod mužský, ženský a střední. V mnoha románských jazycích však dnes neexistuje rod střední. V některých severogermánských jazycích, např. ve švédštině, ženský rod splynul s mužským, takto vzniklý rod nazýváme společný – v jeho rámci pak u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla rozlišujeme podrod mužský, ženský a věcný (pro věci, které nejsou rodu středního). V angličtině zanikl systém mluvnických rodů, zachovalo se pouze rozlišení přirozeného rodu u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla.
Mnohé jazyky kategorii mluvnického rodu vůbec neznají, a to ani u osobních zájmen. Typickým případem jsou ugrofinské jazyky, jako je finština nebo maďarština.
V některých jazycích se rozlišují jména do více než tří rodových kategorií.
Obsah |
[editovat] Jazyky bez mluvnických rodů
- Afrikánština
- Arménština
- Baskičtina
- Bengálština
- Bislama
- Bugis
- Barmština
- Cebuano
- Střední Yup'ik
- Čínština
- Chol
- Angličtina (Angličtina má u zájmen ve třetí osobě jednotného čísla systém přirozených rodů (he, she, it), ale nemá mluvnické rody.)
- Estonština
- Esperanto (Esperanto rozlišuje rodem zájmena ve třetí osobě a příponu označující ženský rod. )
- Finština
- Gruzínština
- Guaraní
- Havajština
- Maďarština
- Ido (Ido má mužský infix -ul a ženský infix -in pro živé bytosti. Tyto infixy jsou volitelné a používají se, jen pokud je to nutné pro zamezení záměnám. Kromě toho mají osobní zájmena v jednotném i množném čísle tvary pro rod mužský, ženský a střední.)
- Ilocano
- Indonézština
- Interlingua
- Japonština
- Kannada
- Khmerština
- Korejština
- Laoština
- Lojban
- Malgaština
- Malajština
- Malayalam
- Makasar
- Mandar
- Papiamentu
- Perština
- Nahuatl
- Pirahã
- Kečua
- Quenya
- Sindarin
- Sinhálština
- Laponské jazyky
- Tagalog
- Telugu
- Tlingit
- Thajština
- Tok Pisin
- Toki Pona
- Tulu
- Turečtina
- Tzotzil
- Tzeltal
- Vietnamština
- Yoruba
[editovat] Jazyky se dvěma mluvnickými rody
[editovat] Mužský a ženský rod
- Akkadština
- Starověká egyptština
- Arabština
- Aramejština
- Bengálština
- Katalánština
- Koptština
- Francouzština
- Hebrejština
- Hindština
- Irština
- Italština
- Lotyština
- Litevština
- Okcitánština
- Padžábština
- Portugalština
- Skotská gaelština
- Španělština
- Tamazight (Berberština)
- Urdština
- Velština
[editovat] Společný a střední rod
- Dánština
- Dolnoněmčina
- Norština (Riksmål)
- Švédština
[editovat] Životný a neživotný rod
- Sumerština
- Hittite
- Mnohé jazyky původních amerických obyvatel, např. Navajo
[editovat] Jazyky se třemi mluvnickými rody
[editovat] Mužský, ženský a střední rod
- Albánština (Střední rod však téměř vymizel)
- Starořečtina
- Běloruština
- Bosenština
- Bulharština
- Chorvatština
- Čeština
- Nizozemština (Mužský a ženský rod téměř splynuly, rozdíly však přesto stále existují.)
- Faroese
- Němčina
- Řečtina
- Gujarati
- Islandština
- Latina
- Marathi
- Norština
- Stará angličtina
- Stará pruština
- Polština
- Rumunština
- Ruština
- Sanskrt
- Srbština
- Slovenština
- Slovinština
- Lužická srbština
- Tamilština (Má ještě zvláštní čtvrtý rod, který slouží k oslovování učitelů a vyšších úředníků, něco jako naše vykání.)
- Ukrajinština
- Jidiš
[editovat] Tři rody s jiným systémem rozdělení
- Klingonština (umělý jazyk ze světa Star Treku; schopní mluvit, části těla a ostatní)
[editovat] Jazyky s více než třemi mluvnickými rody
- Svahilština
- Zulu
- Dyirbal
- Bats
- Bantuské jazyky
Některé slovanské jazyky, jako čeština a ruština, rozlišují mužský rod životný a neživotný. Polština rozlišuje životný a neživotný mužský rod v jednotném čísle a v množném čísle rod mužský osobní a ostatní.
Švédština ve společném rodě u osobních zájmen třetí osoby jednotného čísla podrod mužský (han), ženský (hon) a věcný (den), ve středním rodě má zájmeno det.
[editovat] Více než tři rody včetně označení míry
- Ainu
- Bengálština
- Čínština
- Japonština
- Korejština
- Thajština
 |
Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
