Pius X.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Pius X.

Rodné jméno	Giuseppe Melchiorre Sarto
Začátek pontifikátu	4. srpna 1903
Konec pontifikátu	20. srpna 1914
Předchůdce	Lev XIII.
Nástupce	Benedikt XV.
Datum narození	2. června 1835
Místo narození	Riese, Itálie,
Datum úmrtí	20. srpna, 1914
Místo úmrtí	Vatikán

Svatý Pius X., rodným jménem Giuseppe Melchiorre Sarto (2. června 1835 – 20. srpna 1914), byl 257. papežem katolické církve (1903 do 1914). Byl nástupcem Lva XIII. a prvním papežem od Pia V., který byl prohlášen za svatého. Během svého pontifikátu zreformoval kurii, církevní hudbu a kněžský breviář. Založil úřední tiskový orgán Svatého stolce Acta apostolicae sedis. Kontroverzně (zejména mimo katolickou církev) je vnímáno jeho tažení proti modernismu a relativismu. Tridicionalisty je považován za jednoho z největších papežů historie. Kritika mu často vytýká, že za jeho papežství došlo v důsledku příliš doktrinářskému a nekompromisnímu přístupu k jistému odlouční církve od běžných lidí a jejich problémů.

Jako svatý se stal patronem papežského díla, esperantistů a svatého dětství. Jeho svátkem je 21. srpen.

[editovat] Dětství

Giuseppe Melchiorre Sarto se narodil 2. června 1835 v malé vesničce Riese na severovýchodě Itálie jakožto druhé z deseti dětí Giovanniho Battisty Sarta (1792-1852) and Margarity Sarto, rozené Sanson (1813-1894). Starší bratr však v té době již nežil, zemřel 2 týdny po porodu. Rodina byla chudá, otec byl obecním pošťákem a matka se pokoušela přivydělávat si šitím. Malý Giuseppe již od malička projevoval výjímečné nadání pro studium, za pomoci vesnického kaplana Dona Pietra Jacuzziho se naučil základy latiny a byl posléze přijat ke studiu na gymnáziu v Castelfrancu Venetu. Byl jedním z nejlepších studentů a po ukončení studia vstoupil do kněžského semináře v Padově.

[editovat] Církevní kariéra

Roku 1858 byl vysvěcen na kněze. V roce 1875 se stal kanovníkem v Trevisu a o devět let později - tj. 1884 - byl jmenován biskupem v Mantově. Již roku 1893 byl jmenován kardinálem v Benátkách a roku 1903 byl zvolen papežem. Během svého papežství svatořečil poměrně dost lidí, podporoval podávání svátostí dětem a nechal zrevidovat překlad Bible.