Podstata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Podstata čili substance (z latinského substantia) je filozofický pojem, který popisuje onu část jsoucna, která existuje sama o sobě a nepotřebuje jiného ke své existenci. Jedná se tedy o souhrn stabilních, stálých vlastností věci, jenž činí věc tím, čím je. V dějinách filozofie má tento pojem i částečně odlišné významy, avšak většina z nich má svůj původ v teorii a pojmosloví Aristotelově a scholastiky.

Obsah

1 Aristotelská filozofie
- 1.1 První a druhá podstata
2 Existencialismus
3 Viz též

[editovat] Aristotelská filozofie

Aristotelés vychází ve svém ontologickém zkoumání z analýzy změn, které se dějí se substancí. Ty se týkají např. kvantity (vzrůst či úbytek hmotnosti), kvality (onemocnění nebo uzdravení), vztahů apod. Při těchto změnách se mění určení podstaty (řecky οὐσία úsiá), avšak nemění se podstata samotná. To znamená, že podstata má podobu samostatného bytí, existuje totiž samo o sobě (est in se) a při proměnách zůstává nezměněna, narozdíl od případků (neboli akcidentů), které nejsou samostatným bytím nadány, ale existují pouze v závislosti na podstatě.

Podstatné vlastnosti jsou ty vlastnosti, které jsou nutné, případečné či akcidentální vlastnosti jsou ty, které jsou kontingentní či náhodné. Např. hodnota zlata, která je dána zvyklostmi, je případkem zlata – zlato by zůstalo zlatem, i kdyby nebylo ceněno. Avšak kdyby zlato nebylo kovem, už by nebylo zlatem – to náleží k jeho podstatě.

Vztah mezi podstatou a případky je vztahem mezi možností a uskutečněním, neboť podstata je vůči případkům v možnosti. Podstata i případky se tak navzájem podmiňují, neboť podstata je uskutečněna pouze v konkrétních akcidentech. Tento vztah je vztahem dialektickým.

[editovat] První a druhá podstata

Aristotelés rozlišuje mezi:

první substancí neboli také individuální substancí (Tento člověk zde; tento kůň zde),
druhou substancí, která je esencí první substance, tedy druhem, k němuž individuální podstata náleží. Výrok "Pavel je člověk) se vypovídá druhá substance (člověk) o první substanci (Petr).

[editovat] Existencialismus

V existencialismu má fyzická podstata vztah k fyzickým vlastnostem: barva, vůně, tvar atd. Podstata bytí se pak vztahuje k jejich charakteru, cílům, mravům atd.