Prusové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prusové jsou někdejší etnikum baltského původu, sídlící od počátku našeho letopočtu v jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu, na území, které se ve středověku nazývalo Prusy.
Prusové spolu s Jatvěgy, sídlícími dále ve vnitrozemí, náleželi jazykově k západní, dnes zcela vymřelé, větvi baltských jazyků.
Nejstarší nesporná písemná svědectví o Prusech lze najít v tzv. Geografu bavorském či cestopise Wulfstana z Hedeby z 9. století. Prusové zůstali i po nástupu křesťanství pohany a ani se politicky neintegrovali. Třebaže hovořili stejným jazykem, dělili se na řadu menších kmenů (Galindové, Sambové, Bartové, Nadrované aj.). Pokusy o jejich christianizaci zůstaly bezvýsledné, neboť Prusové považovali šíření křesťanství za záminku a nástroj cizí nadvlády – roku 997 tak zabili i pražského biskupa sv. Vojtěcha, který se je vypravil pokřtít. Roku 1226 si pozval mazovský kníže Konrád I. na pomoc proti Prusům řád německých rytířů, kterému se záhy podařilo území Prusů dobýt a založit tady vlastní stát. Po neúspěšném povstání v letech 1260-1272 byli Prusové zčásti vyhubeni a zbylí pozvolna germanizováni. Od 14. století se dochovaly i nemnohé písemné památky pruského jazyka, jeho nejrozsáhlejším svědectvím je překlad Lutherova katechismu, vydaný roku 1561 v Královci. Pruština definitivně vymřela na sklonku 17. století.
