Rasismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rasismus je politická teorie a ideologie, která vnikla v souvislosti s rozvojem biologie a Darwinovy teorie boje o přežití. Vychází ale z xenofobních názorů, které se ukázaly jako vědecky neopodstatněné. V dějinách způsobily tyto předsudky několik válek a smrt desítek až stovek milionů lidí.
Orientalista a diplomat Joseph Arthur Comte de Gobieneau (1816 - 1882) tvrdil, že míchání ras vede k neschopnosti udržet pokrok, neboť existují tzv. vyšší a nižší rasy. Nejvyšší rasou je pro Gobineaua rasa bílá, nejnižší židovská, úpadek lidstva je způsoben degenerací nejvyšší rasy - obdobná stanoviska zastával i britský anatom Robert Knox (1798 - 1862). Rozvinutí myšlenek Arthura de Gobineaua lze nalézt v díle Základy XX. století, jehož autorem je v Německu žijící anglický spisovatel a filozof Houston Stewart Chamberlain (1855 - 1927). Ten označil za nejvyšší rasu národ německý - protipólem byla rasa židovská - a tvrdil, že mezi vyššími a nižšími národy musí dojít ke konečnému zúčtování. S rasismem souvisí i jeho zvláštní podskupina - antisemitismus, nenávist vůči semitským národům, zejména pak Židům. Jako podklad pro stíhání židovského národa ve 20. století sloužil podvrh ruské tajné policie nazvaný Protokoly siónských mudrců, podle kterého prý chtějí Židé ovládnout svět.
O politice rasistických organizací se není třeba podrobněji rozepisovat, výsledky 2. světové války hovoří za vše. Ani dnes však není rasistická, fašistická či nacistická ideologie mrtvou, i po roce 1945 se některé státy myšlenkami rasismu řídily nebo řídí, například Jihoafrická republika nebo Zimbabwe. Na konci 20. století se objevila řada menších skupin a politických stran s rasistickými myšlenkami a ideologiemi, které se udržují a šíří po celém světě.
