Redernové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Redernové (původně také Rederové z Rederu) byli slezským šlechtickým rodem, který roku 1558 získal frýdlanstké panství a vládl na něm až do svého nuceného exilu po bitvě na Bílé hoře.
Redernové byli původně rytířským rodem, který měl majetek ve Slezsku již někdy ve 12. století. Další rodové državy byly v Braniborsku, Anhaltsku a Horní Lužici. Jejich rodovým hradem byl Ruppersdorf blízko Vratislavi.
Obsah |
[editovat] Významní členové rodu
- Bedřich z Redernu († 1564) zakoupil od krále Ferdinanda I. frýdlantsko.
- Melchior z Redernu (1555 – 1600) byl polní maršál a císařský rada Rudolfa II.
- Kateřina z Redernu († 1617) byla Melchiorova manželka a po jeho smrti správkyně redernských držav za svého nezletilého syna Kryštofa II.
- Kryštof II. z Redernu (* 1591) byl za podporu stavovského povstání poslán do exilu.
[editovat] Erb
Původním erbem rodu bylo stříbřité kolo o osmi pístech na modrém poli, zopakované v klenotu, kde ovšem bylo položené na paví kytku. Roku 1562 byl tento znak rozhojněn o štěpené pole – vpravo červené se stříbrným břevnem a zkříženými ostrvem a vlevo zlaté s polovinou černé orlice. Druhý klenot erbu byl tvořen šesti červeno-bílo-červenými praporky na dlouhých kopích.
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- Karpaš, R. a kol. (1996). Kniha o Liberci. Dialog, Liberec.
