Rozhodování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozhodování je proces, při kterém jedinec vybírá nejlepší akci ze všech možných akcí. Jedná se o takovou akci (volbu), která nejlépe naplní jeho možnosti (preference).
Příkladem rozhodování je nákup automobilu, kdy se kupující na základě svých preferencí (cena, výkon, barva) rozhoduje mezi omezeným počtem možností (jednotlivé dostupné modely).
Při rozhodování jedinec uplatňuje různé rozhodovací postupy. Popisem rozhodovacího procesu se zabývá rozhodovací věda. V rozhodování mu mohou pomoci systémy pro podporu rozhodování.
Obsah |
[editovat] Průběh rozhodování
Odborníci rozlišují dvě složky rozhodovacího procesu. Je to proces uvažování (reasoning) a porovnávání (choice, preference).
[editovat] Uvažování
Svým přemýšlením jedinec zjišťuje, jaké závislosti v dané úloze, kterou má rozhodnout, platí. Hledá souvislosti a uvažuje o důsledcích svého jednání. Zjišťuje objektivní fakta a snaží se získat relevantní poznatky.
[editovat] Porovnávání
Zde se naopak jedná o zjišťování subjektivních souvislostí, tedy jak dané možnosti vyhovují „mně“, konkrétnímu jedinci. Porovnávání může probíhat takto:
- Znám potřebná fakta o úloze (tedy částečně podmíněno uvažováním)
- Znám svoje elementární preference
- Porovnávání spojí první dva vstupy a vyrobí z nich celkové preference
Na základě celkových preferencí může jedinec učinit rozhodnutí.
[editovat] Souvislosti
Viz též: normativní zásada, heuristika, rozhodovací věda, rozhodovací zásady
[editovat] Literatura
Skořepa, M., Rozhodování jednotlivce: teorie a skutečnosti, Karolinum Praha 2005
