Skoky na lyžích
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku.
Obsah |
[editovat] Hodnocení skoků
Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a za stylové provedení.
- body za délku skoku: za dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) závodník obdrží 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
- K20 - K24: 4,8 bodu za metr
- K25 - K29: 4,4 bodu za metr
- K30 - K34: 4 body za metr
- K35 - K39: 3,6 bodu za metr
- K40 - K49: 3,2 bodu za metr
- K50 - K59: 2,8 bodu za metr
- K60 - K69: 2,4 bodu za metr
- K70 - K79: 2,2 bodu za metr
- K80 - K99: 2 body za metr
- K100 - K169: 1,8 bodu za metr
- K170 a více: 1,2 bodu za metr
- body za stylové hodnocení: Každý z pěti porotců udělí skokanovi známku do 20. Nejvyšší a nejnižší hodnota ze všech pěti známek se škrtá. Platné jsou tedy pouze tři známky a maximální zisk je 60 bodů. Stylové chyby skokana musí porotce promítnout do svého hodnocení. Pokud například skokan vynechá telemark, rozhodčí by měl strhnout minimálně dva body. Pád stojí skokana sedm bodů.
Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.
[editovat] Průběh závodů
Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první patnáctka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).
Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.
[editovat] Typy mezinárodních závodů
- Olympijský turnaj (jednou za čtyři roky; skoky jsou součástí OH od roku 1924)
- Mistrovství světa (jednou za dva roky, v rámci MS v severských disciplínách; od roku 1925)
- Mistrovství světa v letech na lyžích (jednou za dva roky; od roku 1972)
- Světový pohár ("první liga", jeho součástí je i prestižní Turné čtyř můstků; od sezony 1979/1980)
- Kontinentální pohár ("druhá liga")
- Pohár FIS ("třetí liga", od sezony 2005/2006)
- Letní Grand Prix (od roku 1994)
- Kontinentální pohár žen
[editovat] Rozšíření skoků
Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo a Rakousko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Slovinsku, Polsku a Česku, méně pak ve Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokané ze Slovenska, Estonska, Švédska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Nizozemska.
V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu.
Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.
Na jižní polokouli je prý jediný skokanský můstek, a to v argentinském San Carlos de Bariloche.
[editovat] Historie
Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).
České skoky na lyžích zažily tři slavná období.
1923 - 1933 - Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, František Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).
1968 - 1975 - Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.
1983 - 1994 - éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokané vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí (MS 1984, 1989, OH 1992)
Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.
[editovat] Vybrané světové rekordy
- 1879 - 23 m - Torjus Hemmesveit (NOR)
- 1913 - 51.5 m - Ragnar Omtvedt (NOR)
- 1930 - 75 m - Adolph Badrutt (SUI)
- 1936 - 101 m - Sepp Bradl (AUT)
- 1948 - 120 m - Fritz Tschannen (SUI)
- 1967 - 150 m - Lars Grini (NOR)
- 1976 - 176 m - Toni Innauer (AUT)
- 1985 - 191 m - Matti Nykänen (FIN)
- 1994 - 203 m - Toni Nieminen (FIN)
- 2000 - 225 m - Andreas Goldberger (AUT)
- 2003 - 231 m - Matti Hautamäki (FIN)
- 2005 - 239 m - Bjørn Einar Romøren (NOR)
[editovat] Češi mezi světovými rekordmany
- 1964 - 142 m - Dalibor Motejlek
- 1969 - 164 m - Jiří Raška
- 1983 - 181 m - Pavel Ploc
[editovat] Známí zahraniční skokani
- Janne Ahonen (Finsko)
- Simon Amman (Švýcarsko)
- Horst Bulau (Kanada)
- Andreas Felder (Rakousko)
- Kazujoši Funaki (Japonsko)
- Andreas Goldberger (Rakousko)
- Sven Hannawald (Německo)
- Matti Hautamäki (Finsko)
- Martin Hoelwarth (Rakousko)
- Noriaki Kasai (Japonsko)
- Armin Kogler (Rakousko)
- Roar Ljøkelsøy (Norsko)
- Adam Małysz (Polsko) [1]
- Thomas Morgenstern (Rakousko)
- Toni Nieminen (Finsko)
- Matti Nykänen (Finsko)
- Primož Peterka (Slovinsko)
- Sigurd Pettersen (Norsko)
- Martin Schmitt (Německo)
- Dieter Thoma (Německo)
- Ernst Vettori (Rakousko)
- Jens Weissflog (Německo)
- Andreas Widhölzl (Rakousko)
[editovat] Známí čeští skokani
- Jakub Janda
- František Jež
- Jiří Malec
- Jan Matura
- Jiří Parma
- Pavel Ploc
- Rudolf Burkert
- Jiří Raška
- Jaroslav Sakala
[editovat] Odkazy
- skoky.net
- skokyparda.wz.cz
- czech-ski.com - skoky na lyžích na webu Svazu lyžařů ČR
- fis-ski.com - skoky na lyžích na webu Mezinárodní lyžařské federace
- Ski Jumping Pics
