Smithsonit
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Smithsonit | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | ZnCO3 |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, šedá, žlutá, zelená,... |
| Vzhled krystalu | krystaly, krápníky, agregáty |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 5 |
| Lesk | skelný, perleťový |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 4,45 g/cm³ |
| Rozpustnost | v kyselinách |
| Ostatní | |
Smithsonit (Neudant, 1832), chemický vzorec ZnCO3, je klencový minerál.
Obsah |
[editovat] Vznik
Druhotný minerál vzniklý v oxidační zóně zinkových rud. Často se také nachází v sedimentech jako výsledek přímé oxidace sfaleritu.
[editovat] Morfologie
Tvoří krystaly, krápníky, krystalické kůry, náteky, zrnité a zemité agregáty. Krystaly mají tvar romboedru
[editovat] Vlastnosti
Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5, hustota 4,45 g/cm³, dokonalá štěpnost podle {1011}, křehký. Lom nerovný. Netaví se.
Optické vlastnosti: Barva: bílá, žlutá, červená, zelená, modrozelená, hnědá. Průhledný až průsvitný, lesk skelný až perleťový, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: 52,15 % Zn, 9,58 % C, 38,28 % O. Rozpustný v kyselinách.
[editovat] Podobné minerály
[editovat] Využití
Smithsonit je důležitou rudou zinku. Výroba barev (běloby), farmaceutický průmysl masti a zásypy. Někdy jako drahý kámen.
[editovat] Naleziště
- ČR – Příbram, Nová Ves u Rýmařova
- Slovensko – Poniky, Ochtiná
- SRN – Altenberg, Wiesloch
- Rakousko – Reibl, Bleiberg
- Řecko, Sardinie, Rusko, Namíbie, USA, Vietnam, Austrálie, aj.
