Studená (okres Plzeň-sever)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Studená | |
---|---|
charakter sídla: | malá vesnice |
obyvatel: | 40 |
domů: | 24 |
PSČ: | 331 41 |
součást obce: | Studená |
okres: | Plzeň-sever |
historická země: | Čechy |
katastrální území: | Studená u Chříče |
katastrální výměra: | 3,22 km² |
zeměpisná šířka: | 49°57′36″ s. š. |
zeměpisná délka: | 13°38′38″ v. d. |
nadmořská výška: | 373 m |
obec Studená základní územní samosprávné společenství občanů |
|
---|---|
obyvatel: | 40 (2005) |
kraj: | Plzeňský |
Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
|
adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Studená Studená 23 331 41 Kralovice |
starosta: | František Holý |
NUTS 5 (obec): | CZ0325 553603 |
obec s rozšířenou působností: | Kralovice |
pověřená obec: | Kralovice |
katastrální výměra: | 3,22 km² |
katastrální území: | 1 |
základní sídelní jednotky: | 1 |
Studená (původně Studený) je malá vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 12 km jihovýchodně od Kralovic. V obci žije zhruba 40 obyvatel a její katastrální území je 321 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.
Obsah |
[editovat] Historie
Ves získala své jméno pravděpodobně podle pramenu studené vody, který vytéká několik desítek metrů pod vsí v místě nazývaném V Jamech. U této studánky bylo asi prvé osídlení, které dokládá nález sídliště z roku 1953. Po sídlišti zbylo šest zřetelně ohraničených kruhů o průměru okolo 3 metrů, vyplněných do hloubky 60–70 cm popelem, střepy, zbytky kostí, výjimečně i opálenými kameny z ohniště. Podle střepů bylo sídliště datováno do 11.–12. století. Je možné, že šlo o provizorní sídliště Hedčanů, kteří v té době zdejší krajinu kolonizovali.
Před husitskými válkami stálo ve vsi 11 usedlostí, války nepřečkalo pět. Roku 1447 získali od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, Studenou i s nedalekými Holovousy Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadla část Holovous i se Studenou do držení pánů z Kolovrat na Krakovci. Po dělení majetku mezi syny Jindřicha Alberta z Kolovrat v roce 1530 patří Studená Hynkovi z Kolovrat. V roce 1548 prodali synové Hynka část majetku včetně Studené Janovi staršímu z Lobkovic na Zbiroze. I Lobkovicův syn Jan Studenou prodal – spolu s Dubjany a dvorem v Hlincích se dostává do majetku Šebestiana a Oldřicha Lažanských z Bukové na Chříči. Roku 1567 si bratři Lažanští majetek rozdělili a Studená připadla Oldřichovi. Po jeho smrti v roce 1573 přešla do majetku Šebestiana, který roku 1585 prodal statky dubjanské a chříčské Janovi Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.
Za třicetileté války byla ves zcela zničena a k roku 1651 zde žily pouhé tři rodiny, o tři roky později byly obydleny čtyři statky (hospodařili na nich Ondřej Hurt, Vít Martin, Jakub Hřeb a Jan Kříž), další dva statky byly zpustlé.
Roku 1701 koupil Václav Josef Lažanský chříčské panství od Týřovských a ve Studené osadil všechny pusté statky – k roku 1713 je připomínáno 7 statků s 51 obyvateli. Po smrti hraběnky Marie Gabriely Lažanské přešlo panství do majetku Ústavu šlechtičen.
Do roku 1785 spadala Studená pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého na Chříči.
V roce 1850 se Studená stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese kralovickém.
[editovat] Památky
Ve středu vsi je prostorná náves se zděnou čtyřbokou kaplí z 19. století se stanovou střechou a sanktusníkem (celkově zrekonstruována 2005), proti kapli stojí kříž z roku 1900. Nedaleko nich v malé zahrádce stojí pomník padlých z roku 1928. Náves je obklopena několika menšími usedlostmi s původními roubenkami, většinou z 1. poloviny 19. století. Mezi zajímavé patří roubená chalupa a roubený dvoukomorový špýchar s kolnou v čp. 26, roubenka s dřevěnými chlévy v čp. 9 a stavby v čp. 19, 23 a 30 a roubené komory v čp. 5. Roku 1995 byla historická část obce prohlášena za vesnickou památkovou zónu, jelikož jako celek reprezentuje tradiční strukturu vesnické zástavby v oblasti.
[editovat] Okolí
Studená sousedí s Chříčí na severu, Hlincemi na jihozápadě a Holovousy na severozápadě. Pod vsí v údolí Berounky u osady Dolany je zřícenina kostela sv. Petra a Pavla. Na protilehlém břehu se rozkládá národní přírodní rezervace Chlumská stráň a jižně proti proudu začíná u Ptyče přírodní park Hřešihlavská. Jižně od vsi protéká Dolanský potok.
[editovat] Reference
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Studená; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4. (2005/6), č. 2, s. 2.
- František Holý: Krajem Hedčanů – Obrázky z Křicka, str. 6, , Kulturní klub JZD 9. květen ve Chříči, 1976
[editovat] Externí odkazy
- Obecni-urad.net – stránky obce
- Obce.cz – stránky obce
- Základní údaje o památkové zóně