Tábor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tábor | |
---|---|
základní data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0317 552046 |
kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
okres (NUTS 4): | Tábor (CZ0317) |
obec s rozšířenou působností: | Tábor |
pověřená obec: | Tábor |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 62,22 km² |
obyvatel: | 36 013 (2005) |
zeměpisná šířka: | 49° 24' 52" s. š. |
zeměpisná délka: | 14° 39' 35" v. d. |
nadmořská výška: | 437 m |
PSČ: | 390 01 |
základní sídelní jednotky: | 35 |
místní části: | 15 |
katastrální území: | 10 |
Adresa městského úřadu: | Městský úřad Tábor Žizkovo náměstí 3 390 01 Tábor |
starosta: | Ing. Hana Randová |
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa |
|
Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Se svými 37 000 obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji.
Obsah |
[editovat] Poloha
Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem, zhruba 80 km jižně od Prahy a 60 km severně od Českých Budějovic. Z geologického hlediska leží Tábor v Táborské pahorkatině, která se nachází na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny.
Nejvýše položená místa v Táboře jsou:
- Rozhledna Hýlačka v obci Větrovy (522 m n. m.)
- kaplička na Svaté Anně (476 m n. m.)
- Žižkovo náměstí, přímo v historickém centru Tábora (450 m n. m.)
Nejníže leží:
- Řeka Lužnice (384 m n. m.)
[editovat] Historie
[editovat] Před založením města
Na místě současného Tábora mohlo existovat již keltské oppidum ve 2. století př. n. l., ale není to příliš pravděpodobné. Zaznamenán byl i nález Hallstadtské misky a mince císaře Hadriána, což může poukazovat na zajímavé styky zdejší oblasti i se vzdálenými zeměmi.
Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak mají oblast v moci páni z Ústí. V této době už stál kostel svatého Filipa a Jakuba pod hradem.
[editovat] Husitský Tábor
Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli.
Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory. Zakladatelé města, pocházející z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály komunismu, tedy život bez soukromého majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmané. Občané se nazývali táboři.
Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmané, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táboři vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou obrazoborectví. S nepřáteli zacházeli husíté stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.
Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.
[editovat] Další vývoj
Od roku 1437 byl Tábor královským městem. Tehdy mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem. Vzhldem k tomu, že město mělo problémy se zásobováním vodou, byl na okraji města v roce 1492 vybudován rybník Jordán přehrazením Tismenického potoka. Je nazván podle řeky Jordán ve Svaté zemi).
V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem. Hrad byl značně poškozen.
V 18. a 19. století byl Tábor krajským městem. V roce 1901 sem byla zavedena elektrická železnice (trať Tábor – Bechyně), kterou projektoval František Křižík.
[editovat] Přenesený význam slova
Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor vzniklo obecné označení pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v polštině a maďarštině. Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro koncentrační tábory. Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
[editovat] Památky
[editovat] Radnice
Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Její výstavba započala pravděpobně na počátku 16. století. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nevýznamější částí radnice je Velký sál, který vznikl odstraněním celého druhého patra a zaklenutím celého prostoru dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Autorem tohoto díla, i celé radniční budovy je kameník Wendel Roskopf. Roskopf ukončil výstavbu radnice někdy okolo roku 1521.
Ve druhé polovině 17. byla budova radnice přestavena do barokního stylu dle projektu Antonia de Alfieriho. Roku 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz, a to architektem Josefem Niklasem
V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.
[editovat] Hrad
Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. druhá, takřka identická, se nacházela v oblsti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. (Po požáru se mluví o shoření právě této bašty). V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm vrstvu popela.
Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl pivovar. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto funguje nyní hotel.
[editovat] Jordán
Jordán je nejstarší vodovodní nádrž ve Střední Evropě a byl založen roku 1492 a vznikl přehrazením Tismenického potoka. Jezero má rozhlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Původně měl sloužit jako chovný rybník, ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velký. Dnes slouží jako zásobárna vody a je vítaným místo k odpočinku obyvatel i turistů.
Od roku 1830 nebyl čištěn. V dohledné době se plánuje jeho vyčištění a vybagrování nánosů bahna, které může obsahovat choroboplodné zárodky.
[editovat] Botanická zahrada
Zahrada byla založena roku 1866 a je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. Patří k Střední zemědělské škole, která měla mezi léty 1900 až 1918 status vysoké školy. Tou dobou také zaznamenala botanická zahrada největší rozkvět. Zahrada zásobuje svými semeny své okolí od roku 1906. Nyní zasílá semena do více než 400 míst po celém světě a na přibližně 100 míst po celé České republice.
Návštěvníci Botanické zahrady mohou obdivovat více než 4000 druhů rostlin, od teplomilných rostlin pěstovaných ve sklenících, přes evropské i exotické druhy stromů, až po různé druhy koření a obilovin. Nejzajímavější je asi druh pšenice pěstovaný už před 8000 léty.
Zahrada se zabývá projektem, který se zaměřuje na obdělávání půdy bez použití umělých hnojiv a chemikálií.
[editovat] Putovní kostel v Klokotech
Naproti Kotnovu, přes údolí řeky Lužnice se rozprostírá putovní kostel v Klokotech. Jeho stavba započala v roce 1700 a trvala 30 let. Stavba byla financována známými šlechtici a bohatými měšťanskými rodinami. Architektura poutního místa je pravděpodobně inspirována prací Jana Santiniho. Kostel samotný byl dokončen roku 1714. Během následujících let přibyly ambity a kaple.
Kostel se řadí mezi nejvýznamnější památky v okolí a může se srovnávat s nejvýznamějšími díly evropského baroka.
[editovat] Barokní zámek Měšice
Tato budova s empírovou fasádou se nalézá ve východní části Tábora ve směru Chýnov - Pelhřimov, asi 2 km od Informačního centra Tábor. Původně renezanční tvrz byla v roce 1699 přestavěna Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima na barokní zámek. Dnešní majitel zámku, Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, zpřístupnil objekt veřejnosti.
[editovat] Současnost
V historickém jádru města byla vyhlášena městská památková rezervace, město je cílem mnoha turistů, kteří se zde zastaví při cestě z Prahy do Českého Krumlova.
[editovat] Doprava
[editovat] veřejná
V Táboře je městská veřejná hromadná doprava provozována podnikem Comett, zajišťují ji autobusy (Ikarus 280, 412, 417, Karosa B 952 a B961, Karosa Citybus a Citelis, SOR 12). Více informací o MHD Tábor najdete na oficiálních stránkách společnosti Comett Sekce městská hromadná doprava a na stránkách mhdta.wz.cz.
[editovat] automobilová
Během posledních dvou desetiletí byl okolo Tábora vybudován městský obchvat, který odvedl silniční dopravu z centra města. Ten se plynule napojuje na první dokončený úsek dálnice D3 (Praha – Dolní Dvořiště). Obchvat vede i přes jeden z místních rybníků, kde byl vybudovaný most se zavěšenými lany.
[editovat] Fotogalerie
Náměstí Jana Žižky, 1895, foto Ignác Šechtl |
Hrad Kotnov, 1902, foto Šechtl a Voseček |
Staré město, foto Šechtl a Voseček |
Zemědělská škola kolem r. 1935, Josef Jindřich Šechtl |
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální informační systém města Tábora
- Šechtl a Voseček – Archív historických fotografií Tábora
- Fotky z Tábora – polská stránka
Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
Město Tábor | |
---|---|
Čekanice | Čelkovice | Hlinice | Horky | Klokoty | Měšice | Náchod | Smyslov | Stoklasná Lhota | Tábor | Větrovy | Všechov | Zahrádka | Záluží | Zárybničná Lhota |