Užovkovití
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Užovkovití | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Užovka obojková Natrix natrix |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
Užovkovití ( Colubridae) jsou velmi početnou a úspěšnou skupinou, hlavně malých, či středně velkých hadů. Z celkového počtu 2700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen hadi z podčeledi bojg a vodnářek
Čeleď užovkovitých se většinou dělí do 14 podčeledí s celkem 282 rody, jindy je celá čeleď shrnuta do jednoho obrovského balíku, děleného na jednotlivé rody. Členění této čeledi není jednoznačné, zatímco některé skupiny lze poměrně snadno definovat, jiné jsou velice sporné a značně diskutované.
Obvyklé dělení čeledi užovkovitých na jednotlivé podčeledi je následující:
- Xenoderminae
- Sibynophine
- Xenodontinae
- Natricinae
- Colubrinae
- Calamarinae
- Lycodontinae
- Pareinae
- Dipsadinae
- Dasypeltinae
- Elachistodontinae
- Homalopsinae - vodnářky
- Aparallactinae
- Boiginae - Bojgy
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Užovkovití jsou kromě Antarktidy, Austrálie a několika ostrovů v Oceánii, zastoupeni po celém světě, a všude jsou dominantní skupinou hadů.
[editovat] Popis
Na těle užovek nejsou patrné zbytky končetin. Jejich hlavu pokrývají obyčejně velké, symetricky rozložené štítky, u některých druhů vybíhající ve výrůstky různého tvaru. Jsou to hadi denní i noční, obývající nejrůznější biotopy, najdeme mezi nimi druhy výhradně vodní, žijící na zemi i pod zemí, ale i hady šplhající v keřích či stromech. Všechny užovky však mají podobnou stavbu kostry, vyvinutou pouze jednu (pravou) plíci a další společné znaky.
[editovat] Rozmnožování
Užovky jsou jak vejcorodí (oviparní), tak i vejcoživorodí (ovoviviparní). Některé druhy chrání svá vejce podobně jako krajty, většina však klade vejce na vlhká, vyhřátá místa a o snůšku se již dále nestará.
[editovat] Jedovatost
Jedná se většinou o hady nejedovaté, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek - (Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys). Některé druhy užovek zuby nemají, jiné jen malý počet. Hadi z čeledi bojgy - (Boiginae) a vodnářky - (Homalopsinae) mají v zadní části tlamy rýhované jedové zuby, jsou to tedy hadi jedovatí. Při obraném kousnutí však těmito zuby většinou nezasáhnou, navíc jed většiny druhů je poměrně slabý. Mísí se se slinami, a tak se ho do rány dostane většinou docela málo. Jed užovek působí především na nervovou soustavu.
[editovat] Chov v zajetí
Užovkovití hadi jsou velice oblíbeni a v teráriích hojně rozšířeni - také díky snadnému chovu, atraktivnímu zbarvení a cenové dostupnosti mnohých druhů.
 |
Tento biologický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
Tento článek byl založen nebo podstatně rozšířen povoleným převzetím textů pod licencí GFDL ze stránek Richarda Horčice o hadech, kde je možno najít původní text, galerii obrázků a další materiály.
