Zkrácené vyhodnocování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zkrácené vyhodnocování (někdy také líné vyhodnocování) označuje v programování způsob vyhodnocování složených výrazů, kdy se jednotlivé podvýrazy vyhodnocují pouze v případě, že je jejich výsledek potřebný pro získání celého výsledku. Tato metoda se uplatňuje zejména u vyhodnocování logických výrazů, u kterých platí, že
PRAVDA nebo xje určitěPRAVDA, aniž by bylo nutno znát (vyhodnocovat) x,NEPRAVDA a zároveň xje určitěNEPRAVDA, aniž by bylo nutno znát (vyhodnocovat) x.
[editovat] Vliv zkráceného vyhodnocování
V případě, že vyhodnocované podvýrazy nemají žádné vedlejší účinky, je jediným rozdílem při použití/nepoužití zkráceného vyhodnocování rychlost běhu programu (při zkráceném vyhodnocování se musí zpracovat menší část programu, takže je zkrácené vyhodnocování zpravidla rychlejší; existují však i zvláštní případy, kdy je tomu naopak).
V praxi však velká část vyhodnocovaných výrazů nějaké vedlejší efekty má, takže u zkráceného vyhodnocování musí být přesně specifikováno jeho chování, aby se program choval deterministicky.
[editovat] Příklad
V následujícím případě se jako příklad vedlejšího účinku používá výpis na obrazovku:
function a() {
print "tady A";
return false;
}
function b() {
print "tady B";
return false;
}
Pokud se bude vyhodnocovat výraz a() and b() bez zkráceného vyhodnocování, kromě získání výsledku false se také na výstup vypíše text
tady A tady B
Pokud se ale použije zkrácené vyhodnocování a nejdříve se vyhodnotí a(), na výstupu se objeví
tady A
Pokud se při použití zkráceného vyhodnocování nejdříve vyhodnotí b(), na výstupu se objeví
tady B
[editovat] Zkrácené vyhodnocování v praxi
Zkrácené vyhodnocování se používá v mnoha běžných programovacích jazycích jako např. C/C++, C#, Java, Perl atd.
Zpravidla je specifikováno, že se logické spojky vyhodnocují zleva doprava, takže ve výše uvedeném příkladu by se vyhodnotilo pouze a() a vytisklo by se pouze „tady A“.
V některých programovacích jazycích (např. v Perlu) se zkrácené vyhodnocování používá jako běžný způsob zápisu podmíněného příkazu. Například ve výrazech
data_jsou_k_dispozici or die; nastala_chyba and die;
se program ukončí s chybou (pomocí příkazu die) v případě detekování nějaké chyby, protože příkaz die, který aplikaci ukončí, se vyhodnotí (provede) pouze v situaci, kdy je daná podmínka false (v prvním příkladu, tzn. když „data nejsou k dispozici“), resp. true (v druhém příkladu, tj. když „nastala chyba“).
