Glykogen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Glykogen | |
| Systematické jméno | α(1,4); α (1,6) glukosa |
| Sumární vzorec | [C6H12O6]n |
| Molární hmotnost | 1 až 15 milionů g/mol |
Glykogen neboli tzv. živočišný škrob je zásobním polysacharidem v těle živočichů. Glykogen vysoce větvený polymer glukózy (polyglukan) s glykosidovými vazbami, tzn. glukagon se skládá z mnoha molekul glukózy (až 120 000 molekul glukózy), pospojovaných vazbou α(1,4), vždy po 12 jednotkách pak vazbou α(1,6), to má za následek bohaté větvení.
Glykogen je uložen ve formě granulí v cytoplazmě některých buněk vyšších živočichů, zejména v buňkách jater (lidské jaterní buňky obsahují 18 - 20 % glykogenu v sušině) a svalů (svalové buňky asi 0,5 - 1 %), ale též u hub a kvasinek.
Při poklesu koncentrace glukózy v krvi se jaterní glykogen štěpí na glukózu (glukosa-1-fosfát → glukosa-6-fosfát) pomocí procesu glykogenolýzy - vzniklá glukosa je pak uvolňována do krve. Svalový glykogen se štěpí jen pro potřeby daného svalu a vzniklá glukosa se do krve nedostává, ale je metabolizována jako zdroj energie pro svalovou práci.
Rychlosti syntézy glykogenu (glykogeneze) a jeho odbourávání (glykogenolýza) jsou řízeny hormony inzulínem, adrenalinem a glukagonem.
Průměrný člověk má v zásobě cca 250 - 400 g glykogenu (1/3 v játrech, 2/3 ve svalech). Sportovci mohou dosáhnout zásobu glykogenu až 800 g. Velký vliv na velikosti glykogenových zásob má strava (hlavně strava obsahující sacharidy). Jeho zásoba je vyčerpána po 30 – 90 minutách cvičení v závislosti na intenzitě cvičení.
Jaterní glykogen udržuje stabilní hladinu krevního cukru zvláště při hladovění, svalový glykogen je okamžitě využitelný ke svalové práci jako bezprostřední zdroj energie. Jestliže jsou zásoby glykogenu nízké nebo zcela vyčerpané, jsou jako nový zdroj energie použity bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky).
 |
Tento chemický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte. |
