Hongandži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Honden – hlavní budova chrámu Higaši Hongandži v Kjótu

Hongandži (本願寺; doslova Chrám původního slibu) je pojmenování dvou buddhistických chrámů v Kjótu, které v minulosti tvořily jeden celek.

Od roku 1994 je Hongandži, společně s dalšími památkami v okolí Kjóta, zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO pod názvem „Památky na starobylé Kjóto“.

[editovat] Historie

Chrám Hongandži byl založen v roce 1321 na místě mauzolea Ótani, kde byl pohřben Šinran – zakladatel sekty Džódo šinšú (Pravá sekta Čisté země). Prvním představeným chrámu se stal Kakunjo a zasvětil ho buddhovi Amidovi. Hongandži poprvé získal moc a důležitost v 15. století, kdy se jeho osmou hlavou stal Ren'njo. Ale sekta Tendai, sídlící na hoře Hiei, viděla vzrůstající moc chrámu jako své ohrožení, a tak Hongandži třikrát napadla svou mnišskou armádou. Ren'njo uprchl do chrámu Jošizaki v provincii Ečizen, kde založil sektu Ikkó.

Během období Sengoku (období válčících knížectví) se Oda Nobunaga obával moci mnichů z Hongandži a pokusil se chrám zničit. Deset let obléhal Išijama Hongandži v Ósace, jednu z chrámových pevností sekty Ikkó, a v roce 1580 ji dobyl.

Poté, co se v roce 1604 stal šógunem Tokugawa Iejasu, nařídil rozdělit chrám Hongandži na dva. Kjonjo, 12. představený Hongandži se stal první hlavou Higaši Hongandži (Východní Hongandži), zatímco Džunjo stanul v čele Niši Hongandži (Západní Hongandži).

Během restaurace Meidži v 60. letech 19. století stanovila vláda nová pravidla fungování náboženských organizací. Nově založené organizace Šinšú Ótani byla svěřena kontrola nad Higaši Hongandži.

V roce 1987 byl chrám přejmenován na „Šinšú Honbjo“ (Nové buddhistické mauzoleum) a slouží opět jako mauzoleum. V roce 1996 založil Ótani Kohrin, 25. hlava chrámu, nový chrám Higaši Hongandži v Kjótské čtvrti Higašijama (Východní hora).

[editovat] Niši Hongandži

V Niši Hongandži (西本願寺), stejně jako v Higaši Hongandži, se nachází obří Goei-dó　(護衛堂; Budova strážců) a menší Amida-dó　(阿弥陀堂; Buddhova budova) uchovávající obraz buddhy Amidy. Kura (倉; pokladnice) Niši Hongandži ukrývá mnoho národních pokladů, z nichž většina je nepřístupná veřejnosti. Poměrně známá je i šoin (書院), studovna, která je rozdělena na dvě části – bílou studovnu širošoin　(白書院) a černou studovnu kurošoin　(黒書院). Kurošoin je veřejnosti uzavřena, ale Širošoin je dvakrát měsíčně veřejnosti přístupná.

Součástí Niši Hongandži jsou také Hiunkaku (悲運角), velký čajový pavilon, dvě jeviště divadla nó, z nichž o jednom se tvrdí, že je nejstarší v Japonsku (a tedy i na světě) a zahrady Kokei no niwa (固形の庭).

[editovat] Higaši Hongandži

Masivní brána chrámu Higaši Hongandži (東本願寺) je často první věcí, kterou vidí chodci mířící na sever ze stanice Kjóto. Chrám má skoro stejné uspořádání jako Niši Hongandži – také se v něm nachází Amida-dó a větší Goei-dó. Goei-dó pochází z roku 1895 a soupeří s několika dalšími budovami o titul největší dřevěné budovy na světě.

Nedaleko hlavního areálu leží zahrada Šosei-en, která je ve vlastnictví chrámu. Na jejím vybudování se prý v 17. století podíleli básník a učenec Išikawa Džozan a zahradní architekt Kobori Enšu.

[editovat] Další chrámy se stejným jménem

Cukidži Hongandži, Tokio
Išijama Hongandži, zničen v roce 1580, nyní je na jeho místě Ósacký hrad
Jamašina Hongandži

[editovat] Reference

Historie chrámu Hongandži, Honganji Otani Web, 2002. (anglicky)

	Japonské památky na Seznamu světového dědictví UNESCO
	Gusuku (Hrad Šuri, Kacuren, Naka, Nakidžin, Seifa-utaki, Sonohjan Utaki Išimon, Šikina-en, Tamaudun, Zakimi) \| Hrad Himedži \| Hórjúdži \| Památník míru v Hirošimě \| Poloostrov Kii (Hora Kója) \| Kjóto (Bjódóin, Daigodži, Ginkakudži, Hongandži, Hrad Nidžó, Kijomizu-dera, Kinkakudži, Ninnadži, Rjóandži, Svatyně Kamo, Tódži) \| Jakušima \| Nara (Tódaidži, Saidaidži, Kófukudži, Kasuga, Gangódži, Jakušidži, Tóšódaidži, Palác Heidžó) \| Nikkó (Futarasan džindža, Rinnódži, Tóšógú) \| Svatyně Icukušima \| Širakami-Sanči \| Širakawa-go a Gokajama \| Širetoko