Johannes Kepler
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik a astronom. Především ve starší české literatuře se používá i počeštěná forma jeho křestního jména (Jan Kepler). Několik let působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů.
Kepler studoval na univerzitě v Tübingen, kde byl jeho učitelem astronomie Michaela Mästlina (Maestlina) (1550–1631). Studium ukončil v roce 1593. V letech 1594–1600 vyučoval na střední škole ve Štýrském Hradci. V roce 1600 přichází Kepler do Prahy. Stává se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem. Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých výpočtech objevil v Praze první dva ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v práci Astronomia Nova. V roce 1612 odešel Kepler do Lince a později v roce 1626 do Ulmu.
Kepler se ve svých pracech zabýval astronomií, matematikou, mechanikou a krystalografií. V roce 1615 vyšla jeho práce Nova Stereometria Doliorum Vinariorum, ve které počítal objemy těles, které vznikly rotací kuželoseček kolem osy ležící v jejich rovině. Přitom použil infinitezimálních metod a toto dílo znamenalo významný krok ke vzniku moderních integračních metod. V práci Harmonices Mundi (1619) systematicky studoval mimo jiné problematiku konvexních a hvězdicovitých mnohoúhelníků a publikoval svůj třetí zákon.
Keplerovo jméno nese prestižní pražské gymnázium, které stojí v místě, kde Kepler bydlel během svých pobytů v Praze.
Tento článek je založen na biografii získané se souhlasem správce Pavla Šišmy z projektu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma
