Jonathan Swift
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jonathan Swift (30. listopadu 1667 – 19. října 1745) byl irský spisovatel, satirik a církevní hodnostář.
Narodil se v Dublinu anglickým rodičům po smrti svého otce; vychovával ho strýc. Vystudoval tam s nevalným prospěchem univerzitu Trinity College a stal se r. 1688 tajemníkem vynikajícího anglického státníka Williama Templa. Podřízené postavení ho však tísnilo, a tak odešel od Templa, stal se anglikánským duchovním, žil krátký čas jako venkovský farář, ale vrátil se zase k Templovi a zůstal u něho až do jeho smrti r. 1699. Za svého dlouhého pobytu na Templově venkovském sídle získal si Swift značné vzdělání a nabyl politického rozhledu. Poté žil jako duchovní devět let v Irsku a r. 1709 odešel do Anglie, kde byl pět let až na krátkou návštěvu v Dublinu, když tam byl jmenován děkanem u sv. Patrika. V politice stál nejdříve na straně whigů, aby později stanul na straně toryů, jejichž ministrům prokazoval neocenitelné služby články v časopise Examiner a politickými brožurami. Nedočkal se však vysněného biskupství, ale stal se pouze děkanem u sv. Patrika.
Od r. 1701 měl Swift poměr s Esther Johnsonovou, která žila v domě Templově, když tam byl tajemníkem. Je to známá „Stella“, jak ji jmenoval ve svých četných a něžných dopisech. Šla za ním do Irska a žila nikoli s ním, nýbrž vedle něho až do své smrti r. 1728. Krom toho měl Swift poměr ještě s Esterou Vanhomrighovou („Vanessa“), jenž se do něj vášnivě zamilovala, když mu bylo přes čtyřicet (jí bylo o 24 let méně). I Vanessa šla s ním do Irska, kde zemřela roku 1723, nedlouho po roztržce se Swiftem, vzniklé tím, že dověděvši se o své sokyni, napsala buď jí nebo Swiftovi list, který jí děkan neodpustil. Po smrti Stellině stranil se čím dále tím více veřejnosti i svých přátel a žil na konec v úplné odloučenosti. Rozum jeho se zatemňoval, až pět let před svou smrtí zblbnul a poslední dvě, tři léta vůbec na nikoho nepromluvil.
[editovat] Dílo
- Spory a neshody mezi šlechtou a lidem v Athénách a v Římě (1701)
- Pohádka o sudu (1704)
- Bitva knih (1704)
- Důvod proti zrušení křesťanství v Anglii (1708)
- Conduct Of The Allies (17??)
- Rozprava Mr. Collinse o volnomyšlenkářství (1713)
- Drapier's Letters (1724)
- Gulliverovy cesty (1726) (do češtiny přeložil Aloys Skoumal) – Fantastická líčení příhod, kdy se hlavní hrdina (lodní lékař) setkává s různými bytostmi ze světa pohádek. Ve způsobu líčení života se, ale objevuje mnoho realistických rysů. Dílo je rozděleno na čtyři části (cesty).
- Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi (1729)
