Oktanové číslo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oktanové číslo je jedna ze základních charakteristik paliv do spalovacích motorů, vyjadřuje odolnost paliva proti samozápalu (detonaci, tzv. „klepání“) při kompresi ve válci spalovacího motoru. Je součástí označení paliva, uvádí se např. na stojanech benzínových pump apod.

Strukturní vzorec izo-oktanu

Oktanové číslo paliva vyjadřuje procentuální obsah izo-oktanu ve směsi izo-oktanu (přesněji 2,2,4-trimethylpentanu) s n-heptanem, která je proti samozápalu stejně odolná jako zkoumané palivo (čistý n-heptan má definicí určeno oktanové číslo 0, čistý izo-oktan má určeno oktanové číslo 100). Oktanové číslo však může mít i hodnotu vyšší než 100, což vyjadřuje fakt, že dané palivo je ještě odolnější proti samozápalu než čistý izo-oktan.

Například oktanové číslo 95 znamená, že palivo je stejně odolné proti samozápalu jako směs, skládající se z 95 % oktanu a 5 % heptanu.

[editovat] Zjišťování oktanového čísla

Chování paliva je v referenčním motoru porovnáváno s chováním směsi izo-oktanu a n-heptanu. Podle způsobu měření se rozeznávají dvě definice oktanového čísla:

Oktanové číslo výzkumnou metodou je určováno při 600 otáčkách za minutu. Je vhodné pro popis městského provozu při nízkých rychlostech a s častou akcelerací.
Oktanové číslo motorovou metodou je určováno při 900 otáčkách za minutu. Popisuje spíše chování při provozu ve vyšších rychlostech, např. na dálnici. Oktanové číslo motorovou metodou je typicky o cca 10 bodů nižší.

V praxi se téměř všude uvádí pouze oktanové číslo výzkumnou metodou, oktanové číslo motorovou metodou je však definováno v normách.

[editovat] Antidetonační přísady

Čistý benzín má velmi nízké oktanové číslo. Pro to se do něj přidávají přísady, které jej zvyšují. V minulosti byly nejužívanější sloučeniny olova (hlavně tetraethyl olova a tetramethyl olova). Litr benzínu pak obsahoval několik desetin gramu olova, které je ovšem toxické. Dnes jsou proto příměsi na bázi olova zakázány. Jako antidetonátory se používají např. organokovové sloučeniny manganu, aromatické aminy či halogenidy přechodných kovů.