Přerov nad Labem
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Přerov nad Labem | |
|---|---|
 |
|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0208 537721 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Nymburk (CZ0208) |
| obec s rozšířenou působností: | Lysá nad Labem |
| pověřená obec: | Lysá nad Labem |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 10,65 km² |
| obyvatel: | 1 114 (říjen 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 09' 30" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 49' 30" v. d. |
| nadmořská výška: | 178 m |
| PSČ: | 289 16 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| Adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Přerov nad Labem Přerov nad Labem 38 289 16 Přerov nad Labem |
| starosta: | Luděk Červák |
| Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
|
 |
|
Přerov nad Labem je dnes jako před staletími obcí zemědělskou. Leží ve Středočeském kraji třicet kilometrů na východ od Prahy, v úrodném Polabí, v trojúhelníku tvořeném městy Čelákovice, Lysá nad Labem a Český Brod.
Najdete tu renesanční zámek, na jehož úpravách se v 16. století podílel i významný císařský architekt Bonifác Wohlmut nebo stavitel Matteo Borgorelli, kostel a pramen sv. Vojtěcha, archeologické naleziště dokazující osídlení této oblasti už před 7000 lety, opuštěný pivovar připomínající někdejší slavnou historii polabského chmelařství, soukromé muzeum motocyklů a jízdních kol, ale hlavně nejstarší skanzen lidové architektury v českých zemích.
Přerov nad Labem je obcí s velmi hlubokými dějinami – v roce 1993 oslavil tisíc let od první písemné zmínky.
Obsah |
[editovat] Pozoruhodnosti v obci a okolí
Dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 40x45 metrů, obklopená zděným vodním příkopem. Do současnosti se zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí.
Zámek byl nedávno citlivě rekonstruován. Za pozornost stojí zejména obnovené fresky na stěnách obou křídel zámku a sgrafitová výzdoba fasády s figurálními výjevy biblického i světského charakteru. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné minulosti byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu, dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný (pokud byste měli zájem o dlouhodobý pronájem budovy pro nekomerční účely, kontaktujte kancelář generálního ředitele Českého rozhlasu).
Jedná se o čtvrtý největší skanzen v Evropě s výjimkou severských zemí a o nejstarší národopisné muzeum v Česku. Jeho historie začíná okolo roku 1900. Tehdy majitel místního zámku – arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský – zakoupil pro účely národopisného muzea Staročeskou chalupu a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí.
Na tuto aktivitu navázalo v roce 1967 Polabské muzeum, které zde založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury. Do současné doby bylo do skanzenu o rozloze necelých 2 hektarů přeneseno celkem 30 objektů (9 chalup, 4 špýchary a další drobnější roubené stavby a lidové památky). V jednotlivých budovách jsou umístěny tematické výstavy mapující narození dítěte a jeho křtiny, domácí pečení chleba, perníku a marcipánu, mlékařství, kořenářství, duchovní život, lidovou módu a umění, stavitelství, zpracování zrna a historii mlynářství, praní prádla ve starých časech, kamna a kamínka v domácnostech, lidové léčení nebo chmelařství a vinařství na Nymbursku. Ovocný sad dotváří malou včelařskou expozici se skupinkou vyřezávaných úlů.
Ve skanzenu mají otevřeno od dubna do října celý týden mimo pondělí od 9 do 17 hodin, v předvánočním a předvelikonočním období jsou tu zvláštní výstavy lidových zvyků spojených s těmito svátky.
- Staročeská chalupa
Chalupa pochází z 18. století. Jedná se o bývalou přerovskou rychtu, která patřila až do konce 19. století zdejším kovářům a rychtářům Bělíkům. V roce 1895 ji koupil Ludvík Salvátor Toskánský, který zde začátkem 20. století zpřístupnil expozici pojednávající o životě v Polabí. V roce 1922 zde pražské Národní divadlo uvedlo operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Původní expozice se zachovala až do začátku druhé světové války, kdy bylo muzeum uzavřeno. Dnes je staročeská chalupa součástí skanzenu lidové architektury.
- Panská myslivna
Jedná se o patrový kamenný dům s jednoduchou klasicistní fasádou z poloviny 19. století. Unikátní jsou sluneční hodiny umístěné nad bránou. Také tato budova je dnes v areálu Polabského muzea.
Farní kostel byl postaven v raně barokním slohu v letech 1681–1682. V roce 1865 došlo k rozsáhlé přestavbě, během které byla nově postavená loď a věž. V chrámu jsou boční oltáře sv. Václava a Panny Marie z konce 17. století a hlavní oltář sv. Vojtěcha z 18. století. V roce 1982, při oslavě 300. výročí jeho vysvěcení, se konala poutní slavnost za účasti kardinála Františka Tomáška.
- Studánka s kapličkou sv. Vojtěcha
Studánka byla postavena počátkem 19. století v polích na jižním okraji obce. U tohoto pramene údajně odpočíval druhý pražský biskup sv. Vojtěch při jeho cestách z Libice nad Cidlinou do Prahy. Při oslavě 900. výročí smrti sv. Vojtěcha roku 1897 byla kaplička obnovena a v čelní stěně ve výklenku byl umístěn nový světcův obraz.
Čtveřice lip srdčitých v místě zvaném Na Vrších, které obklopují boží muka se studánkou z poloviny 19. století.
- Soška Panny Marie
Drobná plastika ze začátku 20. století, která stojí na náměstíčku zvaném Na Plácku.
- Památník přerovských občanů padlých v první světové válce (1914-1919)
Mohyla umístěná dnes v areálu skanzenu. Na desce jsou jména Václav Arazim, Jaroslav Hejtík, Josef Holub, František Chvatlina, Antonín Jareš, Václav Jungr, Antonín Jungr, František Kopřiva, František Michalec, Jan Müller, Ladislav Petr, František Skořepa, František Špitálský, Josef Vápeník, Bedřich Vápeník, Josef Veselý, Václav Zápotocký a Václav Jareš.
Jde o tzv. svědecký vrch (236 m n. m.) tvořený křídovými slínovci nacházející se asi 1 km severovýchodně od skanzenu. VKP byl vyhlášen pro ochranu teplomilných rostlinných společenstev a pro bohatý výskyt zejména bezobratlé fauny. Na vrcholu se nacházejí zbytky hradiště z doby halštatské, které bylo znovu používáno v době hradištní. Přerovskou hůru v krajině doplňuje její "dvojče" – o několik metrů nižší Semická hůra.
[editovat] Historie
[editovat] 10. století – Počátky, sv. Vojtěch
První písemná zmínka o Přerovu je stará více jak 1000 let. Šlo o záznam o převodu vlastnictví obce – v roce 993 jej druhý pražský biskup sv. Vojtěch daroval i s několika dalšími vesnicemi benediktýnskému klášteru v Praze na Břevnově. Ten panství dále pronajímal. Podle pověsti měli přerovští nájemci povinnost udržovat brod přes Labe a cestu skrz bažiny v místech, kudy vedla jedna ze zemských stezek od Prahy na Lysou.
V 13. století se Přerov dostal do nájmu královského podstolníka Kojaty z Hněvina Mostu, který obec roku 1227 odkázal svému panoši Konrádovi. Mezi držiteli následují Ranek z Přerova (1266) a Matouš z Přerova (1279). Za vlády Karla IV. byla přerovská tvrz spravována přímo klášterem.
[editovat] 14. století – Povýšení Přerova na městečko, rozvoj
Klášter měl v plánu zde vystavět nové správní sídlo. Stavbu, která byla zahájena okolo roku 1380, se však nepodařilo dokončit. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat. Po smrti Petra z Trkova Přerov získal do vlastnictví císař Zikmund, který jej společně s Mochovem, Břístvím, Nehvízdky, Sedlčánky, Starým Vestcem a Vykání v roce 1437 zastavil nejvyššímu hofmistrovi Jindřichovi ze Stráže. V roce 1466 obec zdědil Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, který zastával funkci nejvyššího soudce českého království. Jeho dcera Johanka se provdala za nejvyššího kancléře Království českého Jana ze Šelmberka. Tento majitel požádal krále Vladislava II. o povýšení Přerova na městečko, k čemuž došlo v roce 1499.
Jeho dědic, nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka prodal v roce 1524 Přerov spojeným pražským obcím. Těm byl v roce 1547 po konfiskaci obecního majetku po stavovském povstání zabaven a císař Ferdinand I. jej začlenil mezi královské statky. K prvním známým hejtmanům přerovského komorního panství patřil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché (1560). V těchto časech dochází k významným rekonstrukcím přerovského zámku, na nichž se podílejí mimo jiné Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (1574–1605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na dnešním severním nároží západní stěny východního traktu. Po dostavbě zámku se pozornost správce zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků.
[editovat] 16.–18. století – Úpadek po třicetileté válce
Po roce 1598 došlo k postupnému rozprodání významné části přerovského panství, jehož zbytek byl v roce 1632 Ferdinandem II. připojen k brandýskému císařskému panství. Hospodářskou prosperitu Přerova podstatně narušila třicetiletá válka, během níž byl celý kraj válčícími stranami bezostyšně vyssáván. Zkázu dovršili v roce 1639 vojáci švédského generála Johana Banéra, kteří kromě Přerova vypálili i císařské statky Benátky a Lysá. Význam Přerova po třicetileté válce, nejen kvůli zkáze místního zámku, upadal. Až v roce 1671 došlo i na opravu zdevastovaného zámku stavitelem Santino de Bossim. Ani on však nedokázal zabránit zřícení severního a západního křídla zámku společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a zachovaly se v původním stavu ze 17. století.
Kdysi reprezentativní objekt poklesl ve svém významu na lovecký zámeček. Možná díky tomu byl však jeho zbytek zachován do dnešních dní. Poválečná obnova místních lesů proběhla poměrně rychle a tento kraj stal oblíbeným místem pro císařské lovy a hony. Přerov byl proto několikrát navštíven císaři Leopoldem I. a Karlem VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.
Za vlády Josefa II. docházelo k oživení oblasti pod Přerovskou hůrou, severně od ní na panských pozemcích vznikla osada Nový Přerov, kde se usazovali převážně drobní chalupníci a hospodáři.
[editovat] 19. století – Obnova
Obec společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný a značně zanedbaný přerovský zámek v letech 1872–1873 obnoven do původní podoby ze 16. století.
[editovat] 20. století – Časy slávy i bídy
3. března 1903 došlo ke sloučení samostatných obcí Starý a Nový Přerov, které od tohoto data používají společný název Přerov nad Labem. Po smrti Ludvíka Salvátora Toskánského zámek koupil císař František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I.
Po roce 1918 se Přerov nad Labem stal nezávislou obcí, přerovský zámek byl konfiskován českosloveským státem, který ho v průběhu 20. a 30. let pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války koupil zámek německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadl zámek Fondu národní obnovy.
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl zemědělský Přerov nad Labem postižen kolektivizací se všemi negativními vlivy na životní prostředí i na uvažování místních obyvatel. Následky tohoto období se v současné době pomalu napravují.
Přerov nad Labem je společně s Dvorci, Jiřicemi, Lysou nad Labem, Ostrou, Semicemi, Starou Lysou, Starým Vestcem a Stratovem členem dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Polabí.
- V historické literatuře se nejčastěji objevují tyto formy jména Přerova nad Labem: Prerow/Přerow (latinsky), Prerow an der Elbe/Přerow an der Elbe, Alt Prerau (německy).
- Příběhy z dávné historie Přerova nad Labem najdete zde.
[editovat] Výsledky posledních obecních voleb (2006)
Z 859 zapsaných voličů odvolilo 527 občanů - tj. přes 61 %. Zvítězila koalice nezávislých kandidátl Přerov 2006s 44,5 %, na druhém místě skončila ODS s 26,4 % hlasů, třetí se umístila KDU-ČSL s 25,5 %. V současné době zasedají v zastupitelstvu Luděk Červák, Irena Gregárková, Lenka Kodešová, Miroslav Kolenský, Jaroslav Urban, Vít Vašát a Hana Veselá.
[editovat] Osobnosti Přerova nad Labem, obec ve filmu a literatuře
V Přerově nad Labem se narodili nebo zde žili a působili mimo jiné tyto osobnosti: italští stavitelé Matteo Borgorelli (1510–1572) a Ettore de Vaccani, český stavitel Bonifác Wolmut, autor vlastivědných prací Otakar Brož (1877–1939), krajinář a portrétista Josef Syrový (1879–1956), malíř a učitel Karel Benetka (1895–1972), malíř Vladimír Pecháček (1909–1969), prozaik a filmový scénárista Rudolf Černý (1920–1982), malířka, grafička a oděvní výtvarnice Blanka Novotná-Cibulková (nar. 1928), historička a etnografka Nymburska Jana Hrabětová (nar. 1943), předseda ústavního soudu Pavel Rychetský (nar. 1943) nebo fotbalista Tomáš Skuhravý (nar. 1965).
V přerovském zámku, ve skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. Pro tento kraj je příznačný i fakt, že vleklé spory dvou mysliveckých sdružení, které Hrabal popsal ve stejné knize, jsou ve skutečnosti malou válkou mezi nimrody z Přerova nad Labem a sousedních Semic (autor dlouhá léta žil v nedalekém Kersku).
V Přerově nad Labem působí známý soubor písní a tanců Dykyta.
[editovat] Památkově chráněné objetky a chráněná území
V Přerově nad Labem je 9 nemovitostí se statutem kulturní památky. Jsou to kromě zámku a kostela sv. Vojtěcha Staročeská chalupa (č. p. 19), pivovar, hospoda (č. p. 14), dvě venkovské usedlosti (č. p. 11 a 13) a dvoje boží muka.
Z přírodních památek jsou na území Přerova a v jeho bezprostředním okolí tyto objekty a území: čtyři památné lípy srdčité okolo božích muk Na Vrších, přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně a významný krajinný prvek Přerovská hůra.
Ve fázi vládního návrhu je 360ha přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně, která má na území Přerova zahrnovat rozsáhlý lužní les Netušil. Pro svůj význam bude rezervace zařazena mezi Evropsky významné lokality Natura 2000.
[editovat] Obecní znak
Přerovu nad Labem byl znak udělen 23. ledna 1499, kdy byl králem Vladislavem II. povýšen na městečko. Na modrém štítu je stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a s pěti stínkami cimbuří. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem (erb pánů ze Šelmberka).
Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k brandýskému císařskému panství v roce 1632, byl po několik století na pečetí obce používaný znak císařské vrchnosti – říšský orel – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami L. I. Tyto údaje připomínaly návštěvu Přerova nad Labem císařem Leopoldem I.
[editovat] Jak do Přerova nad Labem
- Vlakem – zjistěte si odjezdy na www.vlak.cz. Většina spojů jezdí z Masarykova nádraží. Vystoupíte v Čelákovicích, před nádražím nastoupíte do navazujícího autobusu 443 a po deseti minutách vystoupíte přímo před skanzenem. Celá cesta z centra Prahy do Polabí vám nezabere víc jak hodinu. Ve vlaku i v autobusu platí tarif Pražské integrované dopravy = cestujete s jednou jízdenkou.
- Autobusem – na konečné stanici metra Černý Most nastoupíte do autobusu číslo 398. Řidiče požádejte o jízdenku do zastávky Přerov nad Labem-obora. Zastávka je na znamení. Po vystoupení se dejte podle dopravních značek přes silnici 611 do vesničky, která je vzdálená 1 km.
- Autem – z Prahy pojedete po silnici 611 – „staré poděbradské“. Projedete Nehvizdy, okolo odbočky na Mochov a za mírným stoupáním vás už hnědé informační značky nasměrují vlevo do Přerova nad Labem. Cesta vám zabere okolo 20 minut. Cestovat můžete i po souběžné dálnici D11, ze které sjedete u obce Bříství.
[editovat] Externí odkazy
- velmi podrobný článek o historii přerovského zámku
- fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem
- druhá fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem
- stránky Polabského národopisného muzea
- velmi podrobný článek o přerovském skanzenu
- muzeum moto-velo
- fotografie a duchařský článek o studánce sv. Vojtěcha
- neoficiální stránky Přerova nad Labem
- vládní nařízení o vyhlášení přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně
- podrobné statistické údaje z roku 2003 na stránce ČSÚ
