Vrbice (okres Nymburk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek týkající se lidských sídel potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Vrbice

vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0208 599611
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností:	Poděbrady
pověřená obec:	Poděbrady
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	5,83 km²
obyvatel:	174 (2006)
zeměpisná šířka:	50° 10' s. š.
zeměpisná délka:	15° 13' v. d.
nadmořská výška:	207 m
PSČ:	289 04
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
Adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Vrbice čp.127/I 289 04 p. Opočnice
starosta:	Václav Rohlíček
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Vrbice jsou obec ve Středočeském kraji, okresu Nymburk. Celková výměra pozemků je 584 hektarů, obývá jí 182 osob.

[editovat] Historie Obce Vrbice

Na svahu návrší, které lemuje na severozápadě žírné Polabí, rozkládá se obec Vrbice. S návrší, Vinného Vrchu, kde vysoký chrám obzírá celý kraj, otvírá se rozhled v daleké okolí.Stavení stojí ve dvou řadách po svahu k západu, mezi nimi je prostorná náves. Kolem vsi teče potok Velenka. Půda na návrší je bílá, pod obcí černá, úrodnější. Vrbice náleží mezi nejstarší osady na Poděbradsku , jak i její poloha dokazuje. Kdy byla naše obec založena, nelze určitě říci. Nejstarší známá zpráva z r.1305 uvádí, že král Václav II. odkázal dva podíly na Vrbici kapitule pražské. Vykopávky svědčí, že Vrbice a okolí bylo obýváno již v dávném věku. První historický lid zde sídlící-pokolení podle hrobů zvané pokolení skrčených koster. Galští Bojové přišli do Čech 600-300 let před Kristem. Při drenáži polí v r. 1930 byl nalezen na poli p. Bedřicha Procházky č.102, hrob galského bojovníka s kopím, pochovaného asi před 2000 lety. Kopí je v Poděbradském muzeu a je již ze železa. Bóje vytlačili Markomané, kteří kolem r.450 po Kristu mizí a zemi obsazují Slované, v Česku Chorvati hraničí se Zličany. Hroby byly buď žárové nebo obložené kameny, ale neskrčené. Nejbližší hrad Ljubica Bílá-Libice, vládl i naší krajině. Kolem r. 1130 uvádí se Libice jako župní sídlo. Po tomto roce přeloženy župní úřady na Havraň u Netřebic. Vrbice, Činěves a Dymokury uváděny jako hranice župy. Po r. 1232 byl župní soud dán na hrad do Poděbrad a kolem r. 1300 do Nymburka. V r.1335 je již známa nejstarší „Slezská silnice“ z Prahy přes Nymburk kolem Podmok na Městec Králové a k Hradci Králové. Ve 14.století odváděla se ze vsi „Vrbice“ celá prebenda kapitule pražské, která sem sama kněze dosazovala. Oltářníci svatovítští dostávali 11 kop desátku z Vrbice u Poděbrad. V této době dostává se venkov zřízením feudálním úplně v porobu a odvislost šlechty. Husitské války poměry na krátko zvrátily, ale bitva u Lipan r. 1434 porobu obnovila.

O válkách husitských zachovala se pověst: Když táhl Žižka r.1423 od Kolína k Bydžovu, tábořil ve Vrbicí. Místo, kde slepý hrdina odpočíval, nazváno bylo „Žižkův stůl“. Aby vidělo vojsko na další noční pochod, zapálilo Městec Králové. Po husitských válkách tvoří se znenáhla velká panství: Dymokury, Poděbrady, Chlumec. Osada Vrbice je spjata nadále až do r.1848 s osudy panství poděbradského, ke kterému trvale náležela. Roku 1849 bylo zřízeno c.k. hejtmanství a převzalo správu obcí od vrchnosti. Nejstarší urbář ( inventář) panství pochází z r. 1553. Mezi poplatnými vesnicemi se uvádí i Vrbice. Po r.1547 zřízeny nové rychty, také v Podmokách , ke které patřily Vrbice a Opočnice. Za války třicetileté byla Vrbice zpustošena. Osadu přepadli nepřátelé již r. 1620, obec vypleněna, obyvatelé trýzněni, ale jen jediný statek zcela zbořen. R.1631 po ústupu Sasů z Prahy zloupili napřed císařští a potom Sasové celý kraj a vesnice vypálili, také Vrbici, Činěves, Opočnici a Podmoky. Hlavní vpád se však stal 7.srpna 1634 na den sv.Bartoloměje. Celá ves opět požárem zničena a zpustošena.Zůstala tak až na malé výjimky po 40 let. Ještě r. 1682 byly jen 4 selské statky osazeny, z pěti chalup jen dvě.

Roku 1732 napočteno v obci 180 obyvatel. Podle zprávy z r.1742 rozkládaly se za Vrbicí rybníky: Jeptiška velká, prostřední a spodní pro 475 kop jednoleté násady. Od r. 1764 rybníky na panství vysušovány a měněny v pole a luka. Tohoto roku byly proměněny všechny tři Jeptišky u Vrbice v pole. Roku 1771 poprvé nařízeno očíslovati domy. Od roku 1814-1825 stavěna císařská silnice z Prahy přes Poděbrady na Chlumec. R.1829 začala stavba silnice od Vrčení k Jičínu. R.1826 čítala obec 52 domů a 359 duší. Blíže kostela stála samostatná zvonice se třemi zvony. Do r. 1865 byly kolem Vrbice pastviny, na nichž se pásl dobytek starousedlíků. K pastvinám patřily všechny obecní pozemky - vedle soukromých úhorů. Pastva byla velmi chudá. Pro pastuchu byla vystavěna pastouška. Pastouška sloužila dále jako obecní kovárna a kolárna do r.1923, kdy pro zetlelost byla rozbořena. Sčítáním na počátku r.1901 úředně napočítáno 108 číslovaných domů. Všeho obyvatelstva 592 a to 272 mužů a 320 žen. Od r. 1864 má obec samosprávu. Obec spravuje zastupitelstvo v čele se starostou. Vedle menších požárů stihl obec v neděli 11.září 1887 před 11.hod. dopolední požár katastrofální. Od popela v č.13 chytil hnůj, došková střecha a v malé chvíli se ocitla celá strana od č.13 až nahoru v jediném plameni.Shořel i starobylý kostelík uprostřed hřbitova 14 obyt.stavení, 9 plných stodol, sýpky, chlévy. Po vyhoření kostela r.1887 vystaven nový.

O pitnou vodu bývala citelná nouze. Vydatný pramen v kopci, který stačil krýt potřebu vody pro celou obec, již nepostačoval. Přibývalo domů, lidí a dobytka a nouze o vodu se stupňovala. Pramen „U korýtek“ poskytoval dobrou vodu, ve studnách byla voda příliš tvrdá. Vlivem Václava Fidrmuce č.32 zřízen vodovod a postaveny r. 1898 dva stojany a uprostřed vsi kašna. Jeden stojan byl proti Skořepovi (obchodník), druhý dole u váhy. K Podmokám a k Opočnici se táhly pusté holé stráně. V r.1901 usneslo se obecní zastupitelstvo stráně postupně osazovati.V letech 1901-1904 osázena stráň k Podmokám višněmi a třešněmi. R.1904 osázena stráň pod farou a r.1913 osázena horní část návsi javory a jasany. Spořitelní a záložní spolek pro Vrbici a okolí založen z podnětu Václava Vokála č.45. Započal činnost 1.5.1902. Do roku 1891 nebylo v obci žádoucího osvětlení. Toho roku zavedla obec 5 petrolejových lamp na dřevěných sloupech. Výměrem okresního výboru ze dne 14.11.1903 bylo nařízeno zřídit v obci hasičský sbor s potřebným nářadím. Dne 6.10.1907 se obecní výbor usnáší ustavit hasičský sbor. 9.5. 1909 byla slavnostně předána nová stříkačka sboru. Okr.výbor v M.Králové vyzval v r. 1912 obec, aby provedla elektrifikaci obce Vrbice. Elektrifikace byla provedena v r.1926 nákladem 109 000 Kč.

Dějiny chrámu a poměry náboženské:

První zpráva o farním kostele ve Vrbici je z r.1305. R.1374 uvádí se ve Vrbici kněz Habart, dosazený od kapituly pražské, již byla ves poplatná. Kostel tehdy zasvěcen sv.Jakubu. V r.1614-1625 patřila Vrbice k Činěvsi. V r. 1625-1711 Vrbice i Činěves k Poděbradům. V r. 1624 uvádí se farář Lukáš Příchovský a kostel zasvěcen „Na nebevzetí Panny Marie“. R.1711 obnovena fara v Činěvsi a Vrbice přidělena opět k ní. Kostel vrbický uvádí se jako zasvěcený sv.Havlu. Teprve v r.1787 obnovena fara ve Vrbici. Farář měl 400 zl., kaplan 200 zl. platu. Od té doby r. 1787 – vystřídalo se ve Vrbici 21 farářů, z nichž poslední, Jindřich Drkoš se přistěhoval r.1925 z Kožlic v Podkrkonoší. Po dlouhou dobu býval ve Vrbici kaplan.

Z dějin chrámu Kdy byl kostel ve Vrbici založen se neví. První určitá zmínka je z r. 1305 za Václava II., kdy oltářnici u sv.Víta dostali nadaci ze dvou oltářů, později užívali celé prebendy. Kapitula svatovítská sama obsazovala faru vrbickou. Z Vrbice dostávala 11 kop desátku. První kostel byl dřevěný. Dřevěná věž stála opodál a okolo byl hřbitov, který byl později hřbitov na místě nynějšího kostela (asi v době M.Terezie). Po zrušení, založen hřbitov opět (po století) na starém místě kolem kostela a věže. Do 1.svět.války měl kostel tři zvony, naladěné do mol trojzvuku d-f-a. Dva nejstarší zvony pocházely z r. 1483, jak gotický nápis na menším svědčí. 1. Líný, vážící 6 centů s nápisem : „Ista campana fusa est ad honorem dei anno domini 1483“ 2. Poledník, měřil dole v průměru 87 cm, výška 66 cm, vážil 7 centů. Pocházel rovněž z r.1483, ale byl větší.. Měl tento nápis v gotickém písmu: „Hlas volájící, pojďte dobří i hříšníci do božího domu, vzdejte čest a chválu Tomu + i.a“ (po staročesku psáno) wzdejte czest atd. Dne 21.3 1918 byl tento zvon rekvírován za zvonovinu a vyplaceno a´4 Kč za 1 kg. 3. Havel, největší, r.1609 slit byl asi v Hostinném, váží přes 17 centů. Horní lem zdobí vlys z listí a květů vinné révy a nápis: „Chval Pána Boha, dokudž zdráv a živ jsi, a oslaven budeš v smilování jeho. Neodkládej pokáním, až do nemoci své, ale polepši se, pokud ještě hřešiti můžeš!“ Pod nápisem jsou listy akantové, dolů obrácené, vyobrazení Ukřižovaného a nápisy: Rozpomeň se, Pane, žes mne z hlíny učinil a že mě v prach země obrátíš!

V 16.století byly náboženské poměry již jiné. Obec najímala kněze o sv.Jiří nebo sv.Havlu a konsistoř potvrzovala. Některé obce se na konsistoř vůbec neohlížely. Základem platu byly desátky, ale nebyly žádné odváděny. Stížnosti šly často až k arcibiskupovi. V té době byli v Česku ještě poustevníci (hlavně na Vlkově). Učení českobratrské mělo kolem r. 1570 ve Vrbici hojně stoupenců, zvláště když i hejtman poděbradský jim přál a chránil je . Zajímavá je zpráva vikáře z r.1613 arcibiskupu pražskému .V Kostomlatech je kněz ženatý, ale vede si po katolicku. V Poděbradech je ženatý kněz Kocian, osada skoro celá protestanská, v Libici kněz Gsel ženatý, Husovi nakloněný, bez zpovědí podávající, v Činěvsi kněz ženatý, ale vede si po katolicku, v Poděbradech kněz Stodůlka, protestant má na faře hospodu. V Sadské ženatý kněz Zigl, zpívá vše po česku. Též takový kněz Pedelli je ve Vrbici. Pedelli byl posledním farářem vrbickým před 30-ti válkou. Ve válce třicetileté kostel ve Vrbici zcela zpustl. V Podmokách do gruntu spálen a se zemí srovnán 7.8.1634. R.1642 uvádí se na panství 8 far a 7 filií. Obsazeny jen fary v Poděbradech a Sadské. Ve Vrbici se uvádí kostel sv.Jakuba bez oken se třemi zvony. Ves pobořena, pustá. Po válce třicetileté byla prováděna přísná protireformace. R.1650-1654 provádí na zdejším panství komisiár Rudolf Roder z Feltburku, probošt staroboleslavský a Mikuláš ze Schönfeldu s 50-ti dragouny. Hlášeno, že na 800 lidí bylo obráceno. R.1652 spravoval děkan poděbr. 8 far a 11 filií. Návštěva služeb božích byla kontrolována a trestána. Kdo bez důležité omluvy do kostela nepřišel, pokutou 1 kopou míšenskou nebo šatlavou byl trestán. V r.1671 uvádí se ve Vrbici kostel „Na nebevzetí Panny Marie. R. 1676 hlásí děkan v Činěvsi, že bylo u přijímání v Činěvsi 226 osob z farnosti Vrbice. 1.ledna 1712 byla obnovena fara činěveská. Ve staré faře vrbické umístěna škola. R.1734 byla bídná fara vrbická opravena a místo vypálené věže dřevěné, postavena věž kamenná.

Kacíři a protestanti byli stále tak pronásledováni, že na oko všichni odpřísáhli bludy. Zprávy farářů z r. 1762 hlásí, že není již v jejich farnostech bludařů. R.1781 po vydání Josefova tolerančního patentu, přihlásilo se hned na 900 lidí k novému učení ve farnosti Činěveské. R.1784 byla přidělena Činěves s Vrbicí k biskupství královéhradeckému (od arcibiskupství pražského). Téhož roku povoleno obnovení fary ve Vrbici. Pozemky zůstaly však i nadále u Činěvse. R.1787 byla vrbická fara přestavěna a 2.února s velikou slávou uveden v úřad farář Josef Šourek, dosud činěveský kaplan. Od té doby je fara ve Vrbici stále obsazena. .S Činěvsí vznikl spor o „Hájek“- Hájek býval poslední zbytek lesa na pozemcích zádušních, roku 1881 byl vykácen.a proměněn v pole. Teprve v r.1906 byl vrácen kostelu vrbickému. Zatím však sešel kostel sv.Havla, již přes 550 let starý, tak velice, že od r. 1873 byl uzavřen až do své přestavby. Sesouváním vrstev křídových byl roztržen napříč a hrozil sesutím. Při velkém požáru 11.9.1887 starý kostel shořel. Ihned se započalo s přípravami ke stavbě nového kostela. Přípravy na stavbu se oddálily, poněvadž také Opočnice usilovala o farní kostel. 19.7.1878 rozhodlo ministerstvo kultury ve Vídni, že farní kostel zůstane ve Vrbici. 1.7.1884 bylo provedeno konkurenční řízení. 2.7.1888 začalo se vyhazováním základů. Stavbu prováděl František Proft z Poděbrad a řídil c.k. ing.Arnošt Roubek. Stavba provedena ve slohu románském. Délka kostela je 34 m, šířka 17 m, výška 20 m a věž 41 m. Cena budovy 40.000 zl., zařízení 16.000 zl.. Základní kámen byl položen 21.10.1888. Do něj vložena listina a 5 mincí.. Stavba byla dokončena koncem srpna 1890. 4.9.1890 byly přeneseny zvony na novou věž. Kostel byl vysvěcen 23.8.1891 poděbradským vikářem za účasti 9 kněží a zasvěcen opět sv.Havlu. Odlehlost fary od obce, lákala zloděje k častým výpravám do fary i kostela ve starší i novější době.

Z dějin Vrbické školy Také škola jako kostel byla již v dávných dobách, neboť bylo nařízeno, aby alespoň při farních chrámech byly zřízeny farní školy. Ve třicetileté válce úplně zanikly, jak svědčí zpráva misionáře. Škol není, kde bývaly, ve Vrbici, Podmokách atd. Když Marie Terezie dala vyšetřovati stav škol, došla také z panství zpráva , ve které se praví: František Polák ve Vrbici učil ve vlastním baráku čísti, psáti a počítati. Plat 17-19 zl. ročně. Vikář byl zároveň školdozorem. Vrbice patřila do II.třídy škol, postavených bez nadace pro učitele. Plat učitele činil 150 zl. ve větší vsi, 60-80 zl. v menších.1/3 platila obec,1/3 kostel,1/3 velkostatek. Do Vrbice přiškoleno v té době 5 obcí, služnéčinilo 80 zl.a dětí bylo na 150. Zpráva z r.1786 o škole vrbické: ve Vrbici nová, zákonitě přiměřená škola se staví. Zvláštní chvály si zaslouží učitel Fr.Vorel, který zde již 20 let učí. Jak se měl, o tom svědčí dochovaná vzpomínka: Záchranou vrbického kantora p.Vorla byla, že dobře znal foukati fagot a k muzicírování v okolí byl zván, neboť z toho, co mu nosily děti za učení, byl by se neuživil. V r.1787 byla ve Vrbici postavena nová škola a k ní přiškoleny: Podmoky, Senice, Srbce, Okřínek, Vlkov. R.1812 odškolil se Vlkov a přidělen k němu Okřínek. Služné učitelovo činilo 200 zl. a od velkostatku 6 sáhů dříví pro školu i sebe. Časem vydržoval z toho učitel pomocníka. R.1846 byla školní budova celá obnovena.. R.1855 založena při škole školka. R.1866 vzdaly se vrchnosti patronátu škol a přestaly dávat dříví. R.1863 vydán nový základní školní zákon, podle kterého se stal 1.státní inspektor pro Poděbrady Pavel Jehlička, prof.c.k. gymnázia v Praze. V každém sídle školy byl zvolen školní výbor se zástupci všech obcí. R.1881 byla vystavěna nová školní budova několik kroků od staré. Záchody původně umístěné v budově, byly přemístěny na dvůr. Škola stála 8.183 zl. (rozpočet), z toho stavitel Proft z Poděbrad slevil 11,4%,takže skutečné výlohy činily 7.262 zl. (Vrbice 2.369 zl., Podmoky 3.463 zl., Srbce 496 zl., Senice 934 zl.). 1.srpna 1900 přistěhoval se do Vrbice řídící uč. Ant.Horák, který dal školu vně i uvnitř do pořádku.

R.1902 byla zřízena pro školu samostatná studna s vlastním čerpadlem. Školních dětí stále přibývalo a již od r. 1882 otevřena II.třída a od 1.1.1890 třetí. Poněvadž třídy byly stále přeplněny, nařídila c.k.okr.školní rada, aby od 1.2.1904 byla otevřena byla místnost a nábytek pro IV.třídu. Tři třídy byly nahoře , dvě v nové a jedna ve staré školní budově a čtvrtá třída v č.38. C.k.okresní školní rada vyzvala obec k postavení řádné a vyhovující školní budovy, čemuž se obce bránily. 1.Srbce chtěly přeškolit do Vlkova. 2.Senice žádaly o samostatnou jednotřídku. 3.Podmoky si chtěly postavit svou dvoutřídní školu. Srbce žádost odvolaly, Senice dostaly veřejnou jednotřídku (dosud tam byla evangelická) a s Podmoky nastal spor, který vinou obec.zastupitelstva vrbického Podmoky u nejvyššího správního soudu ve Vídni vyhrály. Vítězství silně oslavily (střelbou) a r. 1906 vystavěly si v prostřed návsi krásnou dvoutřídní školu za 50.000 K s byty pro řídícího i učitele. Snížením počtu dětí, škola vrbická zredukována na 2 třídy.

Různé ze života obce

Pomník – na památku padlých a osvobození čsl. národa pořízen obec.zastup. „pomník padlých“ v 1.světové válce. Stál 11.500 Kč. Uvedeno na něm 19 jmen s fotografiemi, hlásající padlé z Vrbice. Pomník odhalen 18.6.1922.

Legionáři z 1.světové války – přijeli z vojny v r.1920. Byli to: Václav Kuchařík č. 3, Alois Hrouda č. 5, Alois Smlsal č. 6, František Skořepa č.25, Bohumil Hrouda č. 38, Václav Koutský č. 94, Jan Hrdina č. 104, Václav Stránský, Václav Netík padl v Rusku. Všichni vyplouvali lodí z Vladivostoku. Alois Smlsal a Václav Stránský přijeli přes Kanadu do Hamburku a do Plzně vlakem. Ostatní jeli Suezským průplavem do Terstu a dále vlakem domů.

Hřbitovy – r.1923 v březnu konány přípravy ke stavbě dvou hřbitovů, po předchozím naléhání okr.úřadu na vystavění obec.hřbitova. Stavěny tedy hřbitovy dva: obecní na pozemku Jana Plachého par.č. 601, výměnou za pozemek obecní. Stavba stála 54.000 Kč. Kolaudace 29.7.1923. Starý hřbitov roku 1923 okr.hejtmanem uzavřen. Společný hřbitov postaven na farských nákladem 80.000 Kč. Vysvěcen 18.6.1923.

Autobus – od 1.6.1921 zřídilo ministerstvo pošt autobus.spojení Poděbrady-Městec Králové, 2x denně tam a zpět.

Silnice a cesty: - r.1918 vystavěna cesta od úvozu ke škole. R.1919 v květnu dodlážděna cesta ke kostelu od Netíkových, která se začala dláždit v r.1914 právě před mobilizací. R.1921 opravena nouzovka (malá strana), aby je přejal okres. R.1922 válcována silnice Vrbice-Opočnice. Obec dá vodu a vydláždí výjezdy na silnici. V roce 1923 vystavěna obecní silnice k dolnímu hřbitovu nákladem 18.000 Kč. R.1924 válcována silnice k Srbcům a nouzovka, kterou okres r. 1926 přejal do režie. R.1926 4.3. usneseno, postupně podle možnosti dlážditi cestu v úvoze. Od 14.3. do 28.3. 1927 vydlážděn 1 ½ m široký chodník uličkou vzhůru k Netíkovům nákladem 11.000 Kč. R.1927 na podzim postavena silnice od nouzovky k č.4.

Elektrifikace – v obci provedena r. 1926 p. Kosinou z Poděbrad nákladem 109.000 Kč.

Osvětlení – k veřejnému osvětlení umístěno 12 žárovek. Kolaudace 24.1.1928.

Stavební ruch – v prvních letech po válce byl slabý. R.1924 byla zbourána dřívější pastouška, nyní kolárna-kovárna. V r.1920 vystavěl Josef Štěrba kovárnu v č. 120 a r.1921 obytné stavění (od r.1925 patří Josefu a Marii Charvátovým). R.1921 vystavěl Alois Zelinka u silnice k Opočnici kolárnu a prodal ji Josefu a Otýlii Cinkovým. Alois Zelinka koupil č.52 . R.1925 byly postaveny shořelé, dříve výše stojící domky č.72 a 90 při silnici k Podmokům. R.1930 vystavěna Kampelička u horní hospody č.101.

Knihovna - čítá přes 250 invent.čísel. Dotace obce 250 Kč ročně. R.1924 daroval poděbr.cukrovar knihovně 1.000 Kč.

Obecní sady – do r.1933 se utěšeně rozmáhaly. Do jara 1918 byly na návsi jenom vrby a topoly. K návrhu Josefa Smlsala č.6 osázena náves hrušněmi a jabloněmi. Kopec doplněn třešněmi. V r.1919 vysázena alej k Senicům a r.1926 osázena stráň k Opočnici třešněmi.

Meliorace – ač již před válkou se o odvodnění katastru mluvilo, utvořilo se teprve 21.6.1922 v obci Vodní družstvo a 5.10.1922 konáno vodoprávní řízení. Pro rekursy se provedení stále oddalovalo a teprve r.1929 vytrubkována „Bíla“. Přes léto regulovány struhy a stavěny 2 nové mosty. Jeden k Senicům za 22.560 Kč, druhý u Rohlíčků za 29.610 Kč. Struha přes ves vydlážděna. Předsedou vod.družstva do r. 1928 byl Fr.Kotek, dále Fr.Hrouda č. 61. R.1930 drenážováno od okr.silnice směrem k Opočnici. R.1932 zakončeny práce zřízením rybníku. Za 1m drenáže se platilo 1,20 až 1,50 Kč. Zkolaudováno 19.12.1932. Celkové náklady: 2,700 000 Kč Meliorace sama: 2,032 000 Kč Regulace cest a 8 mostů: 428 000 Kč Odpady a rybník: 239 000 Kč

Vodovod – nouze o vodu trvala i po 1.svět.válce. Také místní vodovod byl již v ubohém stavu. Dne 11.9.1929 žádalo obecní zastupitelstvo nezávazný projekt, ale v téže schůzi bylo usneseno stavět vodovod skupinový. Předběžný projekt skup.vodovodu dodán v lednu r.1930. Rozpočet pro tři obce činil 1,381 000 Kč. Z toho náklady pro Vrbici 370 000 Kč,Opočnici 624 000 Kč,Podmoky 387 000 Kč Dne 14.9.1930 znovu se usnáší obecní zastup.ve Vrbici na stavbě skup.vodovodu. Mezitím Podmoky daly zkoumat vodu a po dobrém výsledku r.1930 stavěly studnu bez dohody se sousedními obcemi. 16.1.1931 došlo ke komisi řízení všech tří obcí za přítomnosti pp. Ševčíka odbor.rady z minist.zemědělství. Dohody nedosaženo a v obci samé vznikly rozpory. V Podmokách vítězily snahy separátní , chtěly míti přednost a ve vodárenské radě většinu. Pro tyto rozpory svolal starosta obce valnou hromadu občanstva, aby se rozhodlo o stavbě. Po ostré debatě byli všichni (až na jednoho a dva občané před hlasováním odešli) – pro stavbu skup.vodovodu. 19.5.1931 konáno vodoprávní řízení a přípravné práce rychle pokračovaly. 5.3.1932 otvírány nabídky na stavbu a současně schválena smlouva mezi obcemi delegáty obcí. 1.10.1932 přijat vodovod do správy obce. Voda se platila paušálem. Vodojem pojme 800 l vody.

Poměry náboženské - po převratu (1918 po 1.svět.válce) usilovali lidé o některé reformy v církvi římsko-katolické. Mnoho kněží tyto reformy podporovalo. Když hierarchie zanikla a kněžské organizace rozpustila, vystoupili mnozí z církve a někteří kněží se přihlásili k církvi národně československé. Ve Vrbici vystoupilo z řad katol.církve celkem 42 lidí. Z nich 34 se přihlásilo do církve českosl., 5 lidí k českobratr.evangelické a 3 zůstali bez vyznání. Farářem ve Vrbici se stal od června 1925 Jindřich Drkoš z Kožlic.

Spořitelní a záložní spolek – o posvícení r.1930 odevzdána svému účelu nová budova Kampeličky, postavena nákladem 165 000 Kč. Stavbu prováděl p. Janata z Městce Králové. Pozemek dala obec zdarma s výjimkou, že obec.zastup.bude moci 12 let bezplatně konati své schůze v úřadovně záložny.

Hasiči - v roce 1932 zřízeno po obci 17 hydrantů. Hasičům přidělena v obci nová funkce: „samaritánství“ čili první pomoc při úrazech. Každá obec musí mít domácí lékárničku.

Založení nových spolků – 1. v únoru 1922 založena v obci Jednota malozemědělců 2. Agrární dorost založen na jaře 1927 3. Sdružení katolické mládeže v r.1927, založil farář Drkoš 4. Tělocvičná jednota „Sokol“ založena 5.7.1920 5. tělocvičná jednota „Orel“ založena v květnu 1928 Celkem možno říci, že spolků je velmi mnoho, činnost velmi malá. Většinou spolky živoří.

Různé ze života obce

1.května 1916 byl zaveden v celé Evropě letní čas. 28.října 1918 prohlášena samostatná Československá republika. 5.července 1920 založena jednota Sokolská. První starosta zvolen p. Josef Hrouda a náčelníkem p. Bohumil Hlavatý. Od 16. do 20.února 1921 provedeno řídícím učitelem sčítání lidu. Všech lidí 497, mužů 229, žen 268, katolíků 348, evangelíků 143, československá církev 3, bez vyznání 3. Čísel obytných 115. Dne 3.června 1945 o slavnosti zavěšen zpět na věž zvon „Havel“ z r.1609, který byl dne 8.června 1942 Němci sňat a odvezen do Prahy na shromaždiště na „Maninách“. Zde ho objevil p.Antonín Kysela , který jej dopravil na vlastní náklady do Vrbice. Tělocvičná jednota Sokol – Němci za okupace rozpuštěna, zahájila činnost dne 1.listoapdu 1945. V r.1945 jmenován na zdejší faru dosavadní kooperátor Jan Slováček. Za bývalým hostincem p. Hellera zbořena v září 1953 původní hasičská kolna a těsně na zdi hostince přistavěna nová zbrojnice a čekárna autobusů.

Divadelní spolek – opis zápisu o založení divadelního spolku „Tyl“ ve Vrbici r.1947. Předsedou byl zvolen p.Josef Krus. Spolek měl 31 členů a udržel se 8 roků.

JZD - ve Vrbici bylo založeno13.dubna 1949. Bylo to první družstvo na poděbradském okrese. Všichni rolníci však do družstva hned nevstoupili, mnozí vytrvali nátlak, který byl na ně činěn i na jejich rodinné příslušníky.

Správa obce - od r. 1936-1941 byl starostou František Skořepa č. 25. Za jeho starostování udělali probírku kopce a v celé vsi kanalizaci ještě před válkou v r. 1938. V březnu 1939 nás okupovali Němci. Když nastoupil Heidrich vládu v Čechách, byl Fr.Skořepa zbaven funkce starosty, jelikož byl v první světové válce ruským legionářem. Po válce v r.1945 vedl prozatímně národní výbor štábní kapitán Václav Krus , Bohumil Horák a František Skořepa, bývalý starosta. V r.1945 byly okresní a celostátní volby. Prvním předsedou národního výboru byl zvolen František Hlavatý č.10. Za jeho působení vysázely se ovocné stromy, hlavně třešně pod kopcem na obecních dílcích. Nový hájek - les byl vysázen v r. 1950 za pomoci školních dětí. V roce 1953 byl zvolen předsedou jeho náměstek Josef Zelinka č. 52. V r.1957 bylo zbudováno ve vsi zdravotní středisko V roce 1967 bylo zřízeno nové výbojkové elektrické osvětlení po celé obci. V roce 1969 byly vykáceny ovocné stromy na návsi od pomníku padlých dolů k váze. Váha na návsi byla rovněž zbourána. Po zorání a zpracování půdy na park bylo v r. 1972 vysázeno v parku celkem 220 kusů různých stromů a keřů. Rovněž byl park oset trávou. V roce 1970 vodohospodářská správa v Nymburce, začala hloubit jámy na nové široké potrubí v zemi na vodu od vodojemu na kopci až dolů k hospodě u Šašmů. V r.1971 z jara bylo započato s hloubením protipožární nádrže pod kopcem pod školou. Tato bude sloužit za koupaliště.

Po roce 1948 se v obřadní síni na zdejší škole konaly svatby. Předseda MNV manželské páry oddával. Svatby se přestaly konat až v r.1962. Nyní se oddává podle výběru novomanželů.

Autobusová doprava – do roku 1947 se muselo chodit k autobusům až do Podmok. Pak začal jezdit autobus směr: Městec Králové – Kolín přes Vrbici. V roce 1967 udělali novou linku směr: Městec Králové-Poděbrady přes Opočnici a Vrbici.

Oprava silnic – v roce 1973 správa státních silnic válcovala hlavní silnici ve vsi až do Podmok. Při této příležitosti dal místní národní výbor zválcovat a upravit tyto přípojky v obci: k Vejnarům, u rybníčka prostředního spojku na nouzovku (Malá Strana), dále od „Jednoty“ ke Smlsalům, též spojku na nouzovku, dále upraveno prostranství před „Jednotou“, dále silnice k parketu a okolo koupaliště. Nová úprava cesty ke kostelu.

Spolky ve Vrbici – nejstarší spolek byl sbor dobrovolných hasičů, měl 40 členů. - Tělocvičná jednota – Sokol oddíl kopané. - Lidová myslivecká společnost měla 8 členů. - Československý červený kříž, založený v r. 1959 - Svaz československé mládeže, založený v r.1972

V roce 1971 byla v obci postavena jediná bytovka o 4 bytech.

Škola – v r.1973 odešel řídící učitel Vít Treteník na Vlkov. Ve školním roce 1973-1974 učil zde p.ředitel .Mašín z Městce Králové. Škola ukončila činnost ve školním roce 1974-1975.

Parket – nový taneční parket v lesíku pod kopcem byl dán slavnostně do provozu a otevřen dne 30.června 1973 odpoledne.

Zemědělství – poslední samostatně hospodařící rolník Jan Komárek č.19, zanechal prací 1973.

Chráněné území – v roce 1974 bylo vyhlášeno chráněné území „lomený vrch“, vytýčeno a označeno v terénu. Chráněná rostlina :Bělozářka liliovitá“.

V roce 1974 došlo ke sloučení JZD Vrbice, Opočnice a Podmoky jako jeden celek se sídlem v Opočnici pod názvem JZD „Rudá záře Opočnice“.

V r. 1976 došlo k vytvoření společného národního výboru v Opočnici s naší obcí a Podmoky.

V roce 1976 bylo založeno Myslivecké sdružení „Na stráni“ Vrbice – Podmoky. V r.1982 dochází k novému organizování mysliveckých sdružení. Dosavadní MS „Na stráni“ Vrbice-Podmoky 19.2.1983 zaniká .Vznikla nová společnost podle počtu hektarů. Sdružuje myslivce z Vrbice, Opočnice, Podmok a dalších obcí. Název MS „Mezilesí“ Opočnice. 2.12.1992 bylo ustanoveno nové MS „Na stráni“ Podmoky-Vrbice.

Sbor požární ochrany ve Vrbici měl v r.1981 celkem 52 členů.Aktivních členů 10. Předsedou byl p.Josef Najbrt č.13 a velitelem p.Josef Kovář č.97. V současné době SPO již neexistuje.

V r.1978 byla ve vrbici otevřena mateřská školka. Do školky se přihlásily děti z Vrbice a Podmok. Školku navštěvovalo 24 dětí. Vedoucí učitelka je sl. Slavomila Smlsalová z č.16, druhá učitelka je paní Burešová. Mateřská školka byla pro nedostatek dětí v r. 1991 uzavřena.

Postup transformace v zemědělství po roce 1989 je pomalý. K 31.12.1991 mělo ZD Opočnice 312 členů, z toho Vrbice 81 členů. V r.1993 došlo k úplnému rozdělení sloučeného družstva . 2.6.1993 vzniklo samostatné ZD Vrbice, které je nyní v likvidaci.

Rok 1992 přinesl řadu významných událostí, z nichž prvořadou je odtržení od střediskové obce Opočnice po 16-ti letech. Volby do obecního zastupitelstva obce Vrbice se konaly 29.2.1992. Prvním starostou obce byl zvolen p. Bohumil Hruška č.8 . Počet obyvatelstva trvale hlášených v obci se od r.1992 až po dnešní dobu výrazně nemění. Činí 182 obyvatel. V obci vznikají nové živnosti. Paní Jaroslava Havránková č.78, provozuje obchod se smíšeným zbožím. Soukromě hospodařící zemědělci: Jaroslav Hrouda, Jiří Havránek, Josef Jiránek, a Oldřich Zelinka. Dále p. Josef Balous provozuje kamenosochařství.

Sokol Vrbice je jediná tělovýchovná organizace v obci, která je po celou řadu let velmi aktivní jak ve fotbale, tak i v kulturní činnosti. V devadesátých letech má fotbalový oddíl přihlášeno do soutěží družstvo žáků, dorostu a dospělých.Žáci a dorost v okresním přeboru a mužstvo dospělých ve III.třídě. V současné době má v soutěži družstvo dospělých v okresním přeboru. Mimo jiné pořádá taneční zábavy na letním parketu.

Obecní knihovna – dlouhá léta zaujímá významné místo v kulturním dění naší obce. Vzhledem k počtu obyvatel je knihovna hojně navštěvována jak dospělými, tak i mládeží. O knihovnu se vzorně pečuje již řadu let paní Alena Najbrtová č.13. V roce 1999 byla knihovna přestěhována ze zdravotního střediska do budovy obecního úřadu.

V roce 2001 byla ukončena plynofikace celé obce a označeny ulice názvy, které se zde používají od nepaměti.

P.S.: Všechny zde uvedené informace byly čerpány z dostupných kronik obce Vrbice.