Slovesný vid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vid (aspekt) je mluvnickou kategorií slovesa, která postihuje vztah k plynutí času, např. ukončenost vs. neukončenost, průběhovost vs. neprůběhovost.

Obsah

1 Slovanské jazyky
- 1.1 Dokonavý vid
- 1.2 Nedokonavý vid
2 Angličtina

[editovat] Slovanské jazyky

V češtině a ostatních slovanských jazycích se rozližuje dokonavý a nedokonavý vid. Pro slovanské jazyky je typický stav, kdy obvykle existují 2-3 slovesa se stejným významem, která se liší pouze svým vztahem k ukončenosti (případně i opakování) děje nebo stavu.

[editovat] Dokonavý vid

Nemá přítomný čas a má jednoduchý budoucí čas. Označuje děj, který je již dokončený nebo který je určitým způsobem ohraničený. Dokonavá slovesa se nazývají perfektiva.

Příklad: podíval jsem se - podívám se.

[editovat] Nedokonavý vid

Vyskytuje se ve všech časech a má složený budoucí čas. Označuje děj, který není ohraničený a může probíhat v současnosti. Nedokonavá slovesa se nazývají imperfektiva.

Nedokonavý vid: díval jsem se - dívám se - budu se dívat.

Lze utvořit nedokonavá slovesa vyjadřující opakování děje (např. dělávat, chodívat).

Dokonavá slovesa se od nedokonavých tvoří pomocí předpon (většina z nich má tzv. perfektivizační funkci). Některé předpony pozměňují význam původního slovesa (např. psát - přepsat), jiné mají význam čistě perfektivizační (např. napsat).

Nedokonavá slovesa lze z dokonavých (velmi často sekundárně) tvořit pomocí přípon (např. přepsat - přepisovat).

V jiných jazycích (např. germánkých či románských) samotné sloveso (ne)ukončenost nevyjadřuje. Tento vztah vyplývá z kontextu a často se k jeho vyjádření používají větné vazby a slovesné časy, které se v češtině nevyskytují. Např. švédské komma znamená „přijít“ (dok.) i „přicházet“ (nedok.): jag kommer nu (zrovna přicházím), jag kommer kl. 5 (přijdu v 5 hodin).