Srbsko a Černá Hora
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Státní společenství Srbsko a Černá Hora Државна Заједница Србија и Црна Гора Državna Zajednica Srbija i Crna Gora |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 102 173 (Srbsko 88 361, Černá Hora 13 812) km² (105. na světě) z toho 0,25 % vody |
| Počet obyvatel | 10 829 175 (74. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 104 / km² (. na světě) |
| Jazyk | srbština |
| Náboženství | pravoslaví 65%, islám 19%, katolická církev 4%, protestantství 1%, ostatní 11% |
| Nejvyšší bod | Đaravica (2656 m n.m.) |
| Státní zřízení | republika |
| Hlavní město | Bělehrad |
| Poslední prezident | Svetozar Marović |
| Hymna | (Hej Sloveni) |
| Vznik | 4. února 2003 (transformace Svazové republiky Jugoslávie) |
| Zánik | 5. června 2006 (vyhlášení samostatnosti Srbska po odtržení Černé Hory) |
| Nástupnické státy | Srbsko |
| Měna | dinár v Srbsku, euro v Černé Hoře (CSD, EUR) |
| ISO 3166-1 | 891 SCG CS |
| MPZ | SCG |
| Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] |
| Telefonní předvolba | 381 |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Srbsko a Černá Hora bylo soustátí, které vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie v roce 2003. Země měla 10 600 000 obyvatel. Soustátí zaniklo 5. června 2006, kdy na jeho území vznikly dva samostatné státy, Srbsko a Černá Hora.
Obsah |
[editovat] Historie
Po občanské válce v Jugoslávii, kdy se postupně odtrhlo Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie i Bosna a Hercegovina Srbsko a Černá Hora stále zůstaly ve federaci Jugoslávie vedené Slobodanem Miloševićem. Název státu se tak se změnil na Svazová republika Jugoslávie. Organizace spojených národů neuznala stát jako nástupnický po Jugoslávii, schválila ale tuto federaci. V roce 2002 se federální parlament rozhodl změnu názvu a větší pravomoci oběma republikám. Černá Hora však stále cítila potřebu se osamostatnit a tak již víceméně samostatný stát, který se Srbskem měl již jen společnou obranou politiku, uspořádal 21. května 2006 referendum o nezávislosti. V tom vyhráli zastánci nezávislé Černé Hory. 3. června 2006 pak byla po 80 letech obnovena nezávislost Černé Hory. Slavnostní ceremoniál se však uskuteční až 13. července, který je Dnem státnosti Černé Hory. V roce 1878 byla toho dne poprvé vyhlášena její nezávislost.
[editovat] Přírodní poměry
Sever země vyplňuje jih panonské nížiny s řekami Dunaj a Sáva. Z jihu přitéká do Dunaje řeka Morava, která protéká pahorkatinami – celá oblast od Bělehradu na jih je hornatá. Nejvyšší horou je Bobotov Kuk v národním parku Durmitor na severu Černé Hory. Podnebí je kontinentální, jen přímořská oblast Černé Hory má podnebí středomořské.
[editovat] Ekonomika
Mezi Srbskem a Černou Horou nebyla ani měnová, ani celní nebo poštovní unie. Srbsko používá jako měnu dinár a Černá Hora spolu s Kosovem, ač není členem EU, platí eurem; má i vlastní vládu, policii a státní rozpočet. Jen díky ní mělo soustátí přístup k moři, pro zahraniční zboží z přístavu Bar je důležitá železnice, která ho spojuje s Bělehradem, postavená v roce 1980. Před intervencí států NATO v roce 1999 byl vývoz orientovaný převážně do Německa a Itálie; bombardování ale zničilo velkou část průmyslu země. Nyní sama potřebuje investice a hospodářskou pomoc, také se hodně zboží sem dováží z České republiky.
[editovat] Správní dělění
Soustátí se dělilo na Černou Horu a Srbsko. Srbsko má dvě autonomní oblasti: Kosovo, které je pod dočasnou správou OSN, a Vojvodinu, která leží na severu země, se správním centrem Novi Sad. Soustátí mělo celkem tři prezidenty. Prezidenta federace, prezidenta Srbska a prezidenta Černé Hory. Posledními prezidenty byly Svetozar Marović – prezident federace, Boris Tadić (DSS) – prezident Srbska a Filip Vujanović (DPS) – prezident Černé Hory.
[editovat] Významná města
- Srbsko
- Bělehrad (hlavní město Srbska)
- Niš (rafinérie)
- Kragujevac
- Požarevac
- Vojvodina
- Kosovo
- Priština (hlavní město Kosova)
- Prizren
- Černá Hora
[editovat] Galerie
 Ulice v Bělehradu, hlavním městě Srbska a Černé Hory |
 Budova poškozená v roce 1999 bombradováním letounů NATO |
