Českomoravská Kolben Daněk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ČKD, Českomoravská Kolben Daněk je jedna ze slavných průmyslových firem předválečného Československa, vzešlých z průmyslu Rakouska-Uherska druhé poloviny 19. století.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Vznik ČKD
V roce 1871 je v Praze Libni založena První česko-moravská továrna na stroje v Praze. Mezi její zajímavé realizace patří i Petřínská rozhledna či Průmyslový palác na pražském výstavišti. Na přelomu století zahájila výrobu kolejových vozidel, v roce 1907 pak spolu s firmou Ringhoffer zakládá výrobce automobilů Praga.
Roku 1896 zakládá v pražských Vysočanech inženýr Emil Kolben společnost Kolben a spol.. O dva roky později fúzuje s firmou Pražská a. s. a vzniká tak Elektrotechnická a. s.. Od roku 1901 vyrábí kompletní vybavení pro vodní elektrárny.
V roce 1854 zakládá Čeněk Daněk v pražském Karlíně společnost Daněk a spol.. Ta se roku 1872 slučuje s firmou Breitfeld & Evans a vzniká tak Akciová společnost, dříve Breitfeld, Daněk a spol.. Do výrobního programu patří hlavně vybavení dolů a potravinářského průmyslu.
Roku 1921 se První česko-moravská továrna na stroje v Praze slučuje s Elektrotechnickou a. s. a vzniká tak Českomoravská - Kolben. Ta se v roce 1927 spojuje s Akciovou společností, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a vzniká Českomoravská - Kolben - Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu. V čele podniku zůstává Emil Kolben až do roku 1939, kdy je zatčen nacisty.
[editovat] Druhá světová válka a období komunismu
Za druhé světové války je společnost přejmenována na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG a vyrábí hlavně zbraně pro Wehrmacht, například tank Pz-38(t) či stíhač tanků Hetzer. Při americkém náletu 25. března 1945 byl podnik těžce poškozen.
Po válce je podnik obnoven a rychle znárodněn. Jeho struktura se po nástupu komunismu často mění a má mnoho poboček po celé republice. Mezi nejdůležitější patří výroba lokomotiv ve Vysočanech a tramvají na Smíchově. Podnik se postupně stává největším výrobcem tramvají na světě a zaměstnává až 50 000 zaměstnanců. Přes velký objem výroby podceňuje investice do modernizace a výzkumu, což vede k postupnému zastarávání provozů.
[editovat] ČKD po revoluci
S ekonomickým kolapsem zemí RVHP ztrácí ČKD svá největší odbytiště. Nedaří se jí najít nová ve vyspělých státech, svou pozici si drží jen v některých rozvojových státech. V roce 1994 při privatizaci získává kontrolní balík akcií společnost Inpro a ČKD se transformuje na holding firem. Nové vedení není úspěšné a v roce 1998 je holding na pokraji bankrotu. To velice komplikuje situaci při výrobě velkých veřejných zakázek, jako jsou rychovlaky pro České dráhy či metra pro Prahu.
Některé společnosti holdingu krachují úplně, ostatní se vrací státu skrze IPB, u které má holding mnoho dluhů a která je toho času ještě ve vlastnictví státu. Stát některé společnosti prodává zahraničním investorům, například legendární výrobu kolejových vozidel získává německý Siemens. Zbytek holdingu i s ochrannou známkou získává v roce 2004 společnost 11FITE, která již dříve odkoupila konkurzní podstatu některých bývalých firem holdingu.