Messerschmitt Me 262

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

**Messerschmitt Me 262**

Me 262A-1
Typ:	Stíhač
Výrobce:	Messerschmitt
Konstruktér:	Willy Messerschmitt
První let:	18. dubna 1941 s pístovým motorem 18. července 1942 s proudovým motorem
Zaveden:	30. června 1943
Vyřazen:	Luftwaffe - 1945 Československo - 1957
Hlavní uživatel:	Luftwaffe Československo
Vyrobeno:	1 430

V Mnichovském muzeu

Messerschmitt Me 262 Schwalbe (vlaštovka) byl německý stíhací letoun, první operačně nasazený bojový letoun s proudovým motorem.

Vývoj letoun začal už před válkou, konkrétně roku 1938. Roku 1941 začaly zkoušky, ale proudový motor BMW 003 ještě nebyl k mání a tak byl do nosu letounu (Me 262 V1) zamontován jeden pístový motor Jumo 210 a tak byl vyzkoušen aspoň drak letounu. Když byl letoun připraven s proudovými motory (Me 262 V2), tak pístový motor zůstal z bezpečnostních důvodů zamontován; to se vyplatilo, protože při prvním letu selhaly oba proudové motory a pilot musel se štěstím přistát na ten pístový.

Třetí prototyp V3 byl připraven už jen s proudovými motory a 18. července 1942 v Leipheimu, poblíž Günzburgu vzlétl poprvé, pilotoval ho Fritz Wendel. Bylo to celých 9 měsíců před prvním vzletem britského Meteoru. Motory BMW 003 byly nespolehlivé a tak byly vyměněny za Jumo 004. Patý prototyp dostal příďový podvozek. Zkušební lety pak pokračovaly celý další rok, ale pořád byly problémy s motory a nakonec i s Hitlerem, protože chtěl, aby letoun byl zároveň bombardér, což zpoždilo zavedení do služby

První motory měli předepsanou životnost okolo 50 hodin, ale většina z nich vydržela jen 12 hodin, další nevýhodou byl nízký tah při malých rychlostech a tudíž menší zrychlení oproti pístovým motorům. Letoun měl i problémy s podvozkem a výzbrojí.

Větší pokrok přišel v květnu 1943, kdy se v letoun poprvé proletěl Adolf Galland, eso Luftwaffe a rychle vyjednal sériovou výrobu, výroba se ale zpozdila díky spojeneckým náletům na továrnu v Řezně a tak musela být přesunuta do Bavorska, což bylo další zpoždění. Výroba začala v listopadu 1943.

Do služby byl stroj zařazen až v létě 1944 a v říjnu vznikla první jednotka vyzbrojena pouze proudovými Messerschmitty. Stroje se nasazovaly hlavně proti formacím bombardérů. V souboji s Mustangem vyšel Messerschmitt někdy hůř, protože byl méně obratný a motory neměly takové zrychlení, ale oproti britskému Meteoru byl rychlejší a líp vyzbrojen, jenže se sním ve vzduchu nikdy neutkal.

Do vylodění v Normandii bylo vyrobeno okolo 1 400 letounů, ale do bojů se jich zapojilo něco okolo 300, protože jich byla většina zničena na zemi při bombardování, kde čekaly na přestavbu na bombardéry nebo kvůli nedostatku paliva, či nedostatku náhradních dílů a zkušených pilotů.

V dubnu 1945 letouny denně podnikaly až 40 akcí proti bombardérům, kde je likvidovaly raketami a 4 kánony, ale to bylo už moc pozdě. Po válce se letoun stal vzorem pro americké, britské i sovětské konstruktéry. Několik strojů se vyrobilo i v Československu, kde po válce sloužily.

[editovat] Varianty

Noční stíhač B-1a/U1 v USA

A-1a Schwalbe - vyráběná verze Jäger (stíhač) a Jabo (stíhací bombardér).
- A-1a/U1 - jeden prototyp s celkem šesti kanóny, (2 x 20 mm MG 151, 2 x 30 mm MK 103 a 2 x 30 mm MK 108).
- A-1a/U2 - jeden prototyp s radarem FuG 220 Lichtenstein SN 2 a anténami jako pokus o noční stíhač.
- A-1a/U3 - průzkumná verze upravnea v menších počtech, vybavena RB20/30 kamerami montovanými v předu letounu ( někdy jedna RB 20/20 a jedna RB 75/30). Někdy byla ponechána výzbroj 30 mm kánonů, ale většina byla neozbrojena.
- A-1a/U4 - dva prototypy s 50 mm kanónem.
A-1b - Stejná A-1a ale poháněná motory BMW 003. Málo jich bylo vyrobeno - o dvou se ví, že existovaly jako pokusné; jejich maximální rychlost byla 800 km/h.
A-2a Sturmvogel - poslední rychlý bombardér s dvěma kanóny.
- A-2a/U1 - jeden prototyp s novějším zaměřovačem pro bombardování.
- A-2a/U2 - dva prototypy s prosklenou přídí pro bombometčíka .
A-3a - navrhovaná bitevní verze k ničení pozemních cílů.
A-4a - průzkumná verze.
A-5a - poslední průzkumná verze používáná na konci války a v malých počtech.
B-1a - Dvoumístný cvičný letoun.

- B-1a/U1 - cvičné stroje B-1a přestavěny na provizorní noční stíhač s radarem FuG 218 Neptun
B-2 - navrhovaný noční stíhač s větším trupem .
C-1a - jeden prototyp přepadového stíhače s raketovým pohonem (rakety Walter v ocase letounu).
C-2b - jeden prototyp přepadového stíhače s raketovým pohonem (rakety BMW v motorvých gondolách).
C-3a - jeden prototyp přepadového stíhače s raketovým pohonem (rakety Walter v kontejneru na spodu trupu).
D-1 - navrhovaná varianta k přepravě raketnice Jagdfaust.
E-1 - navrhovaná s kanónem založená na verzi A-1a/U4.
E-2 - navrhovaná verze vyzbojená 48 raketami R4M.

Japonský návrh podle Me 262:

Nakadžima Kikka

Poválečné varianty:

Avia S-92 - V ČSR stavěná verze A-1a
Avia CS-92 - V ČSR stavěná verze B-1a
A-1c - Soukromě stavěna v USA, založena na A-1a
B-1c - Soukromě stavěna v USA, založena B-1a
A/B-1c - Soukromě stavěna v USA, zaměnitelná mezi A-1a a B-1a

[editovat] Specifikace (Me 262A-1a)

[editovat] Technické údaje

Posádka: 1
Délka: 10,58 m
Rozpětí: 12,5 m
Výška: 3,83 m
Plocha křídel: 21,7 m²
Hmotnost (prázdný): 3 800 kg
Maximální vzletová hmotnost: 6 400 kg
Pohonná jednotka: 2× proudový motor Jumo 004B-1, každý o tahu 8,8 kN
Štíhlost křídla: 7,23

[editovat] Výkony

Maximální rychlost: 870 km/h v 5 400 m
Dolet: 1 050 km
Dostup: 11 450 m
Stoupavost: 1 200m/min
Poměr tah/hmotnost: 0,28

[editovat] Výzbroj

4x 30 mm kanón MK 108
2x 250 kg puma
24 x 50 mm raketa R4M

Tento článek o letectví je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Messerschmitt Me 262

Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 \| Ar 68 \| Do 335 \| Fw 190 \| Ta 152 \| Ta 154 \| He 51 \| He 112 \| He 162 \| He 219 \| Bf 109 \| Bf 110 \| Me 163 \| Me 210 \| Me 262 \| Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 \| Do 17 \| Do 23 \| Do 217 \| Do 335 \| Fw 200 \| He 111 \| He 115 \| He 177 \| Ju 86 \| Ju 88 \| Ju 188 \| Ju 388
Hydroplány a létající čluny
Ar 95 \| Ar 196 \| Ar 231 \| Bv 138 \| Ha 139 \| Bv 222 \| Do 15 \| Do 18 \| Do 24 \| Do 26 \| He 59 \| He 60 \| He 114 \| He 115
Průzkumné letouny
Ar 95 \| Ar 196 \| Ar 234 \| Do 17 \| Do 215 \| Fi 167 \| Fw 189 \| He 45 \| He 46 \| He 70 \| He 170 \| Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 \| DFS 230 \| Go 242 \| Go 244 \| Ju G 38 \| Ju 52 \| Ju 90 \| Ju 252 \| Ju 352 \| Ju 290 \| Ju 390 \| Ka 430 \| Me 321 \| Me 323 \| Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 \| Ar 69 \| Ar 79 \| Ar 96 \| Bü 131 \| Bü 133 \| Bü 180 \| Bü 181 \| Bü 182 \| Fi 156 \| Fw 44 \| Fw 56 \| Fw 58 \| Ju F 13 \| Ju W 34 \| He 72 \| Kl 31 \| Kl 32 \| Kl 35 \| Bf 108 \| Fh 104
Bitevní letouny	Vrtulníky a vírníky
Ar 66 \| Go 145 \| He 45 \| He 50 \| Hs 123 \| Hs 129 \| Ju 87	Fa 223 \| Fa 330 \| Fl 265 \| Fl 282
Experimentální a specializované letouny	Malosériové letouny
DFS 39 \| DFS 193 \| DFS 194 \| Fw 47 \| Fi 158 \| Ju 49 \| He 116 \| He 119 \| He 176 \| He 178 \| Me 261	Ar 240 \| Bv 141 \| Fw 187 \| He 100 (He 113)
Prototypy a projekty
Ao 225 \| Ar 77 \| Ar 80 \| Ar 81 \| Ar 195 \| Ar 197 \| Ar 198 \| Ar 199 \| Ar 340 \| Ar 396 \| Ba 349 \| Bv 40 \| Ha 137 \| Ha 140 \| Bv 142 \| Bv 144 \| Bv 155 \| Bv 238 \| Do 19 \| DFS 228 \| DFS 346 \| Fi 98 \| Fi 99 \| Fi 256 \| Fw 57 \| Fw 159 \| Ta 183 \| Fw 191 \| He 118 \| He 280 \| Ho 229 \| Ju 85 \| Ju 89 \| Ju 187 \| Ju 288 \| Hs 122 \| Hs 124 \| Hs 125 \| Hs 127 \| Hs 128 \| Hs 130 \| Hs 132 \| Ju 322 \| Bf 161 \| Bf 162 \| Me 263 \| Me 264 \| Me 309 \| Me 509 \| Me 609 \| Me P. 1101
Bezpilotní letouny a řízené střely
Bv 143 \| Bv 246 \| Fi 103 \| Hs 117 \| Hs 293 \| Hs 295 \| Hs 296 \| Hs 297 \| Hs 298